Představte si, že vám někdo řekne: „Dobrá zpráva – lidstvo pravděpodobně nepřestane existovat v roce 2027, ale až o sedm let později.“ Zní to absurdně? Možná. Ale přesně takovou revizi svých předpovědí právě provedl Daniel Kokotajlo, bývalý zaměstnanec OpenAI a autor kontroverzního scénáře AI 2027, který loni v dubnu vyvolal bouřlivou debatu o tom, jak rychle nás umělá inteligence může poslat do věčných lovišť.
Kokotajlův původní scénář byl přímočarý jako noční můra: AI systémy dosáhnou schopnosti autonomně programovat už v roce 2027, následně spustí „explozi inteligence“ – budou vytvářet stále chytřejší verze samy sebe – a kolem roku 2030 se rozhodnou, že lidstvo je zbytečná překážka v cestě za výkonějšími solárními panely a datovými centry. Konec příběhu. Doslova.
Realita má vlastní tempo
Jenže skutečnost, jak se ukazuje, nepospíchá. V lednu 2026 Kokotajlo a jeho tým zveřejnili aktualizaci: věci se vyvíjejí pomaleji, než předpokládal scénář AI 2027. Plně autonomní programování AI se nyní očekává až na začátku třicátých let, superinteligence pak kolem roku 2034. A kdy přijde konec? To už Kokotajlo raději neodhaduje.
Co se změnilo? Především rostoucí pochopení toho, jaké jsou schopnosti současné AI. Ano, ChatGPT a jeho sourozenci umí psát eseje, generovat kód i vést konverzaci. Ale mezi tím a schopností nahradit člověka ve většině kognitivních úkolů – natož pak autonomně vylepšovat samy sebe – zeje propast plná praktických komplikací.
„Lidé začínají chápat obrovskou setrvačnost reálného světa, která zpomalí úplnou společenskou změnu,“ říká Malcolm Murray, expert na řízení AI rizik. Svět prostě není science fiction. Je mnohem složitější.
Mezi panikou a skepsí
Debata o existenčním riziku AI se přitom přesunula z okrajových fór do mainstreamu. Viceprezident USA JD Vance loni v květnu zmiňoval scénář AI 2027 v kontextu technologického závodu s Čínou. Průzkum mezi 738 experty na strojové učení ukázal mediánovou pravděpodobnost existenční katastrofy způsobené AI na úrovni 5 až 10 procent. To není zanedbatelné číslo – srovnatelné s riziky pandemií nebo jaderné války. Zároveň to ale není jistota.
Zajímavé je, že i Sam Altman, šéf OpenAI, který patří k hlavním akcelerátorům vývoje, označil vytvoření automatizovaného AI výzkumníka do března 2028 za „interní cíl“ své firmy, ale dodal: „Můžeme v tomto cíli úplně selhat.“
Odložená apokalypsa není úleva
Odsunutí konce světa o několik let není důvod k oslavám. Je to spíš připomínka, že predikce budoucnosti – zvlášť té technologické – jsou notoricky nespolehlivé. Před vydáním ChatGPT v roce 2022 většina expertů očekávala příchod obecné umělé inteligence v řádu desetiletí. Po jeho úspěchu se časové odhady zkrátily na roky. Teď se zase trochu prodlužují.
Možná je největší poučení toto: místo hádání o přesném roce, kdy nás AI zničí (nebo nezničí), bychom měli investovat energii do toho, aby k tomu vůbec nedošlo. Česká republika se ostatně aktivně podílí na implementaci AI Act, který má regulovat vysoce rizikové systémy. Jde o první kroky k tomu, aby technologický pokrok nepředběhl naši schopnost ho kontrolovat.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
