Když americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko „velmi nutně“, nebyla to jen další výstřední poznámka na palubě Air Force One. Dánská premiérka Mette Frederiksen reagovala slovy, která v poválečné historii transatlantických vztahů nemají obdoby: pokud by USA vojensky zaútočily na spojence v NATO, znamenalo by to konec aliance i celého bezpečnostního systému budovaného od roku 1945.
Členské státy NATO se navzájem nevarují před vojenskými útoky. Jenže Trump svými opakovanými výroky o anexi Grónska – autonomního území patřícího k Dánsku – posunul rétoriku do roviny, kterou Kodaň už nemůže ignorovat.
Dost bylo fantazií o anexi
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen zvolil ještě přímější tón: „Už toho bylo dost. Žádné další tlaky. Žádné další narážky. Žádné další fantazie o anexi.“ Zároveň se snažil uklidnit veřejnost – Grónsko není Venezuela, kde Trump nedávno provedl vojenskou operaci proti prezidentu Nicolásu Madurovi. „Nejsme v situaci, kdy bychom si mysleli, že by k převzetí země mohlo dojít přes noc,“ řekl Nielsen v Nuuku.
Oproti loňsku, kdy Trump poprvé odmítl vyloučit vojenskou intervenci vůči Grónsku, se situace výrazně vyostřila. Dánská vojenská rozvědka dokonce označila Spojené státy za bezpečnostní riziko – formulace, která by ještě před pár lety byla vůči nejbližšímu spojenci nesmyslná.
Grónsko má pro Washington strategickou hodnotu, kterou nelze přehlédnout. Ostrov leží mezi Evropou a Severní Amerikou, hostí klíčovou základnu amerického protiraketového systému a skrývá bohaté nerostné zdroje. V době, kdy se USA snaží snížit závislost na čínských surovinách a kdy se arktická oblast otevírá kvůli tání ledu, je Grónsko geopolitickým jackpotem.
Spojenci, kteří si přestávají rozumět
USA a Dánsko jsou spojenci od roku 1951, kdy podepsaly obrannou dohodu umožňující Američanům provozovat vojenské základny v Grónsku. Washington už tehdy projevil zájem o ostrov – v roce 1946 tajně nabídl Kodani 100 milionů dolarů ve zlatě. Dánsko odmítlo.
Dnes se scénář opakuje, jen s mnohem agresivnější rétorikou. Trump na palubě prezidentského letadla prohlásil, že Grónsko je „plné čínských a ruských lodí“ a že Dánsko „nezvládá tento úkol“. Frederiksen odpověděla, že Dánsko dělá vše pro to, aby útoku zabránilo, a obvinila USA z „nepřijatelného tlaku“ a „nerozumného útoku na světové společenství“.
Evropská unie se postavila za Dánsko s jasným vzkazem: principy národní suverenity a územní celistvosti jsou nedotknutelné. Švédský premiér Ulf Kristersson dodal: „Pouze Dánsko a Grónsko mají právo rozhodovat o otázkách týkajících se Dánska a Grónska.“
Trump na otázku, zda plánuje akci vůči Grónsku, odpověděl, že se k tématu vrátí „za 20 dní“. Aaja Chemnitz, grónská poslankyně dánského parlamentu, to shrnula výstižně: „Měli bychom doufat v nejlepší a připravit se na nejhorší. Díváme se na zcela nový světový řád.“
Pele Broberg, lídr grónské strany za nezávislost Naleraq, zůstává klidnější: „Jsem si docela jistý, že USA ochrání Grónsko jako nezávislý národ, až se jím budeme chtít stát.“ A dodává s ironií: „Kromě toho nám USA nemohou udělat nic, co by nám Dánsko už neudělalo.“
Nejde o běžný diplomatický spor. Jde o otázku, zda platí pravidla, na kterých stojí NATO a poválečný řád. Pokud největší vojenská mocnost aliance začne otevřeně uvažovat o anexi území spojence, co to znamená pro menší členské státy? A co to říká o budoucnosti kolektivní obrany? Odpověď zatím nikdo nezná. Ale Grónsko se stalo testem toho, jestli transatlantické spojenectví přežije éru, kdy se pravidla přestávají brát vážně.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
