Aktuálně:

Evropa hledá cestu z čínské závislosti na vzácných zeminách

29.10.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropa hledá cestu z čínské závislosti na vzácných zeminách

Evropská unie se snaží snížit svou závislost na čínských nerostných surovinách, což je úkol, který se ukazuje jako velmi náročný. Ursula von der Leyenová představila plán, který má Evropu osvobodit od této závislosti. Přestože je to ambiciózní cíl, realita je složitější. Podíl Číny na dovozu vzácných zemin do EU činí 46,3 %, což je stále významné číslo, ale méně než dříve uváděných 98 %. Jak se tedy Evropa může vymanit z této závislosti?

Opakování lekce z energetiky

Evropa se již poučila z energetické krize a nyní se snaží vyhnout podobné situaci s kritickými materiály. Zatímco závislost na ruském plynu se podařilo částečně snížit, u kritických surovin je situace složitější. Čína nejen těží, ale také zpracovává tyto suroviny, což jí dává globální monopol. Nový evropský zákon z loňského května si klade za cíl do roku 2030 pokrýt 10 % roční spotřeby strategických surovin z vlastní těžby, 40 % zpracováním v EU a 25 % recyklací. Otázkou zůstává, zda to Evropa stihne včas, zvláště pokud Čína zpřísní vývozní kontroly.

Projekty na papíře, výsledky v budoucnu

Evropská komise schválila 47 strategických projektů ve 13 členských státech, včetně České republiky. To je krok správným směrem, ale mezi schválením a reálnými výsledky může uplynout mnoho let. Těžba a zpracování nerostů vyžadují značné investice a politickou vůli, která často naráží na odpor místních komunit a ekologických aktivistů. Přesto je diverzifikace dodavatelských řetězců nezbytná. EU proto uzavírá partnerství se zeměmi jako Austrálie a Kanada, ale Čína má v této oblasti náskok díky dlouholetým investicím.

Zelená transformace a ekonomická realita

Paradoxně právě zelená transformace, kterou Evropa prosazuje, zvyšuje poptávku po kritických surovinách. Elektromobily, větrné turbíny a solární panely potřebují lithium, kobalt a vzácné zeminy. Čím ambicióznější jsou klimatické cíle EU, tím více se prohlubuje závislost na materiálech, které Evropa nemá. 

Co z toho plyne?

K dnešnímu dni nelze hovořit o úplném snížení závislosti na čínských nerostných surovinách. Evropa si uvědomuje svou zranitelnost a podniká kroky k jejímu řešení, ale cesta bude dlouhá. Technologické inovace a recyklace mohou pomoci, ale Evropa bude ještě roky závislá na Číně. Je plán von der Leyenové správný, nebo je už příliš pozdě?

Zdroj info: Zdroje: europa.eu, euractiv.com, politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?