Důvěra v nadřízeného je důležitá pro devadesát procent zaměstnanců. Pro devět z deseti lidí je také podstatné, aby jejich nadřízený důvěřoval jim. V posledních složitých letech prochází ale důvěra ve firmách velkým testem. A zaměstnanci pociťují spíše její pokles, obzvlášť to platí pro zkušenější lidi nad 50 let. Na spokojenost zaměstnanců přitom může mít větší vliv než výše platu. Vyplývá to z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem.
Pro každý funkční a stabilní vztah platí, že důvěra je jeho základním pilířem. Platí to i pro vztah pracovní,
u něhož tvoří vzájemná důvěra mezi šéfem a kolegy jedinečný tmel, který se zásadně a nezastupitelně podílí na lepších výsledcích firmy, motivaci, atmosféře i soudržnosti týmu.
Pro důvěru hovoří i pádné obchodní argumenty a výzkumy. Podle studie Dublin University Business School má 10% nárůst důvěry na spokojenost zaměstnanců stejný dopad jako 36% zvýšení platu. „Uplynulé dva roky byly časem, který firmy s home office nebo hybridním provozem obnažil a prověřil kvalitu stylu práce, řízení, včetně hloubky důvěry mezi šéfy a jejich týmy,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.
Pozor na zkušené zaměstnance
Výsledky Barometru zaměstnanců ukazují, že část firem a zaměstnanců covidová zkouška po stránce důvěry posílila. Zejména mladí zaměstnanci cítí, že jejich důvěra v nadřízeného vlivem některé z posledních krizí vzrostla. Zdaleka ne všude a všichni ale v covidové zkoušce důvěry obstáli.
Více zaměstnanců v reakci na covidovou či jinou z nedávných či současných krizí cítí spíš pokles důvěry. Celkově vnímá pokles důvěry v nadřízeného 16 % lidí. Nejsilněji tento efekt vnímají zaměstnanci nad 50 let, kde pokles důvěry v šéfa cítí pětina zaměstnanců.
Přijít tomu na kloub
Jedním ze zásadních problémů, na který firmy v souvislosti s důvěrou narážejí, je neschopnost zjistit v podmínkách hybridní práce, jaká atmosféra ve firmě vlastně panuje. Začínající problém s důvěrou ve firmě lze totiž snadno přehlédnout.
„Kromě práce manažerů na vytváření důvěry v týmu je také důležité, aby vedení a zejména personální oddělení pravidelně důvěru měřilo. A to nejen při ročních pohovorech, ale i v průběhu roku prostřednictvím miniprůzkumů a anket, aby odhalilo slabé signály. Pozdní odhalení ztráty důvěry na jedné či druhé straně může totiž znamenat, že pracovní vztah už je poškozen nenávratně,“ popisuje Nicoletti.
Obzvlášť s nárůstem hybridní práce stoupá proto obliba nových digitálních nástrojů, díky kterým lze ke zjištění aktuální nálady ve firmě jednoduše zrealizovat třeba bleskový anonymní online průzkum. Prospěšné můžou být i nové možnosti komunikace mezi nadřízeným a jeho týmem. „V rámci naší platformy Můj Up patří mezi nejoblíbenější moduly možnost zeptat se online zaměstnavatele prakticky na cokoliv. Podobné funkce mohou usnadnit otevírání nepříjemných témat, která důvěru ovlivňují,“ říká Stéphane Nicoletti z Up ČR.
Motivace v ohrožení
Pokud firma naopak na důvěru rezignuje, důsledky bývají nepříjemné. Důvěra totiž úzce souvisí i s pracovní motivací. Například loňský Barometr ukázal, že pro udržení motivace je podle zaměstnanců vedle materiálního zabezpečení nezbytný také osobní přístup nadřízených a právě důvěra ve firmě. Nezbytnou podmínkou pro zachování motivace je pro 84 % zaměstnanců.
Foto: Pixabay
Zdroj: Intensity
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
