Aktuálně:

Další měsíc, další zrychlení inflace výrobců

17.05.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Další měsíc, další zrychlení inflace výrobců

Ceny tuzemských průmyslových výrobců se v dubnu meziročně zvýšily o 26,6 procenta, tedy nejvíce v historii samostatné České republiky. Oproti březnu pak narostly o 2,3 procenta, což je sice znatelně méně, než o měsíc dříve (tehdy šlo o 4,2 procenta), ovšem opět se jedná o vyšší tempo zdražování, než očekával trh (1,5 procenta).


Bez překvapení se obešla identifikace hlavních příčin růstu cen. Zdaleka nejsilnější tlak pocházel z energetického sektoru Elektřiny, plynu a páry, který vykázal zdražování o 51,4 % a do celku tak přispěl masivními 8 procentními body. S odstupem následoval oddíl Kovů (34,5 % což stačilo na příspěvek 4,3pb) a následně Potravinářství (2,2pb). Zlevnění jsme se přitom nedočkali v žádné kategorii, za největší úspěch lze považovat stagnaci v několika sektorech. Samotný růst cen energií v průmyslu dosáhl úctyhodných 55,2 %.
U zemědělských výrobců se cenovky přepisovaly tempem 35,3 % meziročně, což odpovídá 8,0 % meziměsíčně. Nejrychleji zde zdražovala Rostlinná výroba (50,2 % meziročně), naopak světlou výjimkou byl pokles cen Ovoce (-13,8 %).
V pouti směrem nahoru pokračují také ceny stavebních prací, které oproti březnu přidaly 1,3 %, což v meziročním srovnání znamená skok o 12,9 %.
Dubnová data v souhrnu nepřinesla ani velká překvapení, ani mnoho důvodů k optimismu. Cenově nejvíce problematické sektory zůstávají stejné a napětí v nich nikterak nepolevuje. Ať se podíváme na energie, kovy či potravinářství, žádný z těchto oddílů dosud nevykazuje známky uklidňování. Nedočkáme se ho zřejmě ani v nejbližších měsících, jelikož faktory, které zde tlačí na cen – až již se jedná o válku na Ukrajině či dozvuky pandemie – zůstávají v platnosti. Za celý letošní rok lze již nyní u průmyslových výrobců patrně počítat s průměrným růstem cen přes 25 %, a pokud nakonec cenová dynamika nepřekoná 30 %, bude to možné považovat za úspěch. Pokračovat bude i průsak cen výrobců do cen spotřebitelů, byť patrně čím dál menším tempem. Schopnost výrobců přenášet vyšší ceny na zákazníky totiž začíná narážet na limity finančních možností českých domácností. Budeme tak patrně svědky situace, kdy sektory produkující zbytné zboží a služby již potká neochota kupujících zvýšené ceny tolerovat, a tyto se tak mohou začít dostávat do problémů s rentabilitou. Naopak pokračující zdražování nezbytných statků se do spotřebitelské inflace bude propisovat nadále, což ji bude dále přiživovat. Ta tak letos v průměru může atakovat hranici 15 %.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.