Aktuálně:

Covid-19 má na světovou ekonomiku větší dopad než velká finanční krize před dvanácti lety

01.12.2020, Autor: Laura Šuleková

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Covid-19 má na světovou ekonomiku větší dopad než velká finanční krize před dvanácti lety

Světová ekonomika se letos propadne o 4,3 procenta, očekávají analytici úvěrové pojišťovny Atradius. Negativní dopad pandemie Covid-19 je tak větší, než tomu bylo v případě globální finanční krize z let 2008 a 2009.


Řada zemí navíc nyní čelí druhé vlně pandemie, kvůli které znovu dochází ke zpřísňování karanténních opatření. Firmy proto budou i v roce 2021 čelit propadu poptávky a zhoršené platební morálce. Rychleji bude přibývat také insolvencí.
Přestože byl letošní dopad pandemie na ekonomiku náhlý a výrazný, nejnovější výsledky průzkumu Barometr platební morálky provedeného úvěrovou pojišťovnou Atradius ukazují, že Evropa je sice pod tlakem, zcela na kolenou se ale ještě neocitla. Důvodem jsou především programy vládní pomoci, jež jednotlivé státy včetně České republiky postupně přijaly.
České firmy přesto podle průzkumu patří mezi nejvíce zasažené v Evropě. Nepříznivý dopad pandemie na tržby letos pocítily téměř dvě třetiny z nich, čtyřicet sedm procent dotazovaných podniků se potýká i se zhoršením cash flow. „Příčinou je především vysoká závislost tuzemské ekonomiky na exportu. Z dotazovaných zemí ve východní Evropě vykazuje větší nepříznivý dopad pandemie jen Bulharsko a Slovensko,” říká ředitelka české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.
Pokračující vládní podpora bude pro mnoho podniků po celé Evropě zásadní i příští rok, vyhlídky na další vývoj totiž nejsou příliš příznivé. Zásadně bude zasažen sektor cestovního ruchu a pohostinství. Kvůli recesi, v níž se eurozóna v důsledku pandemie ocitla, ale počítají s propadem poptávky i firmy v dalších odvětvích.
Kromě toho budou muset evropské firmy čelit také pokračujícímu nárůstu opožděných plateb. Například Spojené království a Nizozemsko už nyní vykazují nárůst faktur po splatnosti o osmdesát jedna, respektive sedmdesát pět procent. Ve Východní Evropě tento ukazatel dokonce dosáhl osmdesát osm procent. „Bez výjimky každá dotazovaná země v Evropě hlásí zvyšující se objem opožděných plateb. Ve srovnání s obdobím před pandemií je nárůst v průměru dvoutřetinový, upozorňuje člen představenstva společnosti Atradius Andreas Tesch. Světová ekonomika i hospodářství jednotlivých zemí se podle něj budou s dopady stávající krize vyrovnávat ještě několik let, ve kterých je proto třeba počítat se zvýšenou pravděpodobností výskytu insolvencí.
Foto: pixabay.com
Zdroj: prpartners.cz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.