Aktuálně:

Cizinci si u nás vydělají až třikrát více než doma

13.07.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Cizinci si u nás vydělají až třikrát více než doma

Počet pracujících cizinců v ČR roste o desítky tisíc ročně. Vedle velkého zájmu českých zaměstnavatelů kvůli vyčerpanému trhu práce je důvodem i zájem zahraničních pracovníků, kteří si v ČR mohou vydělat i třikrát více než ve své domovské zemi.
V letošním roce by cizinci měli tvořit až sedmnáct procent všech pracovních sil v Česku. Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách.
Na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci schopni v České republice vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 dle dat společnosti Moody`s zhruba 9 600 korun, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina. V kombinaci s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, který na českém trhu dlouhodobě vládne, tato skutečnost způsobila, že počet pracujících zahraničních zaměstnanců od roku 2014 exponenciálně roste. I navzdory komplikacím, které způsobila pandemie Covid-19, zde vloni pracovalo 644 000 lidí ze zahraničí, což je o 22 000 více než v roce 2019, a letos se očekává další růst. „Velmi záleží na jednotlivých zemích a důvodech, proč je zaměstnanci opouští. Většina cizinců k nám přichází pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost plánují v rodné zemi. Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět,“ říká Vlastimil Václavík, specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment, a dodává: „Očekáváme, že v letošním roce budou cizinci tvořit až sedmnáct procent všech zaměstnanců v České republice.“
Cizince na český pracovní trh láká také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. V důsledku toho pracovníkům po zaplacení životních nákladů zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.
Nejčastěji ve výrobní sektoru a v podnikových službách 
Nejčastěji nacházejí cizinci uplatnění ve výrobě, a to buď na méně kvalifikovaných pozicích, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo na kvalifikovaných řemeslnických pozicích, po kterých v ČR poptávka firem dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. Jedná se zejména o svářeče, zámečníky, lakýrníky, elektromontéry nebo CNC seřizovače. Kromě výrobního sektoru však cizinci nacházejí práci také ve stavebnictví, v logistice a v odvětví podnikových služeb. V tomto oboru dnes cizinci dle údajů oborové asociace ABSL tvoří již čtyřicet pět procent všech zaměstnanců, přičemž se obvykle jedná o vysoce kvalifikované odborníky na IT, finance či HR. „Zatímco firmy v e-commerce hledají zaměstnance spíše na krátkodobá víza, aby jim pomohli vykrývat sezónní výkyvy, výroba i podnikové služby mají naopak zájem o pracovníky na víza dlouhodobá,“ vysvětluje Vlastimil Václavík s tím, že ve výrobě pracuje nejvíce lidí ze Slovenska, Polska a Ukrajiny. V podnikových službách se pak jedná o mnohem pestřejší národnostní zastoupení. Dle průzkumu ABSL pochází tři čtvrtiny cizinců ze zemí EU a v oboru se hovoří celkem třiceti jazyky. „Cizinci přicházející do podnikových služeb samozřejmě nemusí umět česky, za firemní jazyk se totiž považuje angličtina,“ dodává Václavík.
Jazyková bariéra není překážkou, přináší však další výdaje
To ovšem neplatí ve výrobě či stavebnictví. Zde může jazyková bariéra představovat velkou výzvu. Řešením bývá často překladatel, který je v provozu k dispozici, anebo směny složené jen z cizinců hovořících stejnou řečí. „Cizinci se ale díky nízké fluktuaci a delšímu pobytu v podniku dokáží obvykle naučit poměrně rychle alespoň základy češtiny. Po určité době tak mohou být zaměstnaní i na vyšších pozicích, na kterých mohou řídit ostatní cizince bez jazykové výbavy,“ komentuje Vlastimil Václavík s tím, že i investice do jazykových kurzů pro zahraniční pracovníky se mohou firmám vyplatit.
Vyšší náklady, ale jistota splněných zakázek
I když při zaměstnávání cizinců vzniká společnostem řada dodatečných nákladů, například na ubytování pracovníků, relokaci či dopravu nebo víza, firmám se jejich nábor vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce. „Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek,“ uzavírá Vlastimil Václavík.
VLASTIMIL VÁCLAVÍK, specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment

20 zemí s největším počtem cizinců v ČR
Ukrajina 180 801
Slovensko 126 331
Vietnam 64 161
Rusko 45 210
Německo 20 778
Polsko 20 773
Rumunsko 18 914
Bulharsko 18 175
Mongolsko 10 759
Velká Británie 9 478
Maďarsko 9 386
Čína 7 908
Kazachstán 7 887
Bělorusko 7 798
Spojené státy 7 724
Moldavsko 6 571
Itálie 6 330
Indie 6 266
Srbsko 5 973
Francie 4 921
Zdroj: MVČR, květen 2021  

 

10 okresů s největším počtem cizinců
Praha 240 302
Brno-město 39 786
Plzeň-město 22 539
Praha-východ 17 212
Mladá Boleslav 14 267
Praha-západ 14 046
Ostrava-město 12 556
Pardubice 12 474
Liberec 11 732
Kladno 11 024
Zdroj: MVČR, květen 2021  

Foto + Zdroj: PRCOM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.