Aktuálně:

Nové byty, silnice, infrastruktura. Jejich výstavbu urychlí jen nový stavební zákon

14.07.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nové byty, silnice, infrastruktura. Jejich výstavbu urychlí jen nový stavební zákon

České stavebnictví se dlouhodobě potýká s komplikovaným povolovacím procesem a extrémně složitou legislativou. Kvůli tomu se příprava důležitých staveb táhne i více než desetiletí, těžko tak lze rychle reagovat na aktuální požadavky.


Typickým příkladem je situace na bytovém trhu, kdy kvůli obrovskému převisu poptávky nad nabídkou razantně rostou ceny nových bytů a vlastní bydlení se stává nedostupným i pro střední třídu. V normální situaci by stačilo pustit na trh dostatečné množství rezidenčních projektů. V současné situaci, kdy povolení středního bytového projektu trvá pět a více let, je to ale nemožné. Podobné je to i s ostatními potřebnými stavbami.
Tento tristní stav mohl vyřešit nový stavební zákon, který na konci května schválili poslanci. Bohužel ale senátoři dali přednost politikaření a tuto tolik potřebnou legislativní normu zamítli. Nyní tak je na poslancích, aby odmítavé stanovisko svých kolegů z horní komory parlamentu přehlasovali. Pro pořádek zopakuji hlavní přínosy nového stavebního zákona.
Zcela zásadní je, že konečně řeší dlouhodobě přehlížený problém takzvané systémové podjatosti stavebních úřadů. Ty nyní fungují v rámci přenesené působnosti státní správy přímo pod jednotlivými radnicemi. Úředníci stavebních úřadů by měli být ze zákona na samosprávě nezávislí, prakticky jí ale podléhají. Tajemník úřadu, kterého jmenuje starosta, totiž rozhoduje o odměnách všech zaměstnanců úřadu včetně těch ze stavebního. Prostřednictvím odměn na ně může vedení radnice vytvářet nepřípustný nátlak vedoucí k tomu, že stavební úřad rozhodnutí o nechtěné stavbě neustále oddaluje.
Obrovské zpoždění představuje zajišťování stanovisek takzvaných dotčených orgánů státní správy. To celý povolovací proces výrazně zbrzďuje, protože ty velmi často nedodržují správní lhůtu a ani přes opakované urgence potřebné stanovisko nevydávají. Jde přitom o mnoho desítek razítek, které musí investor získat před tím, než vůbec může požádat o vydání územního rozhodnutí. Nový stavební zákon nutnost oslovit tyto úřady a instituce převádí na stavební úřad a zavádí nový princip. Ten říká, že pokud se úřad ke stavebnímu záměru nevyjádří v dané lhůtě, bere se to automaticky za souhlas. To může povolování zrychlit o mnoho měsíců.
Podstatné urychlení přinese také takzvaný apelační princip, podle nějž nadřízený stavební úřad nevrací celou věc podřízenému k novému projednání, ale musí sám ve věci rozhodnout. Stavební řízení urychlí i skutečnost, že nadřízený stavební úřad sám rozhodne v případě, kdy podřízený stavební úřad nedodrží stanovené lhůty. Tímto opatřením se ušetří i dlouhé roky, protože skončí nekonečné přehazování téže věci mezi jednotlivými stavebními úřady.
Troufnu si tvrdit, že nový stavební zákon je nejdůležitější legislativou letošního roku, ne-li tohoto volebního období. Týká se totiž úplně každého, ne jen těch, co se chystají zrovna stavět. Po špatných silnicích jezdí skoro každý, chybějící infrastrukturu pociťuje většina. Stejně tak mnoho obcí stále čeká na léta slibované obchvaty. Proto tak nutně potřebujeme nový stavební zákon. Aby se zablokované stavebnictví konečně rozběhlo a začalo pružněji reagovat na aktuální potřeby společnosti. Získáme díky němu nejen dokončenou infrastrukturu, ale i cenově dostupnější bydlení.
EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a.s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.