Aktuálně:

CETA: Pandemie sílí a vláda přitvrzuje. Jsou ale gastronomické podniky oprávněně středem pozornosti?

23.10.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Pandemie sílí a vláda přitvrzuje. Jsou ale gastronomické podniky oprávněně středem pozornosti?

Počty nakažených stále narůstají a na scénu se proto vracejí vládní bezpečnostní opatření, které mají eskalaci šíření viru zabránit. Od 25. října si proto budeme muset zvyknout nejprve na častější nošení respirátorů a od 1. listopadu pak končí hrazení testů z veřejných rozpočtů. Vedle toho budou také nově restauratéři povinni kontrolovat, zda jejich zákazníci splňují podmínku OTN, tedy očkování, negativní test či prodělání nemoci v posledních 180 dnech. Co na to gastronomický segment, který konečně lapá po dechu?


V pohostinství je v současnosti silný deficit pracovní síly. Řada zaměstnanců restaurací, barů a hospod si během kritických období pandemie našla jiné zaměstnání u kterého zůstala. Takovému počínání se nelze divit i v souvislosti s tím, že šíření nákazy očividně není zdaleka za námi a riziko plošných bezpečnostních opatření stále visí ve vzduchu. Restauratéři jsou nicméně znovu jako jedni z prvních na ráně a od začátku listopadu budou povinni po svých návštěvnících přísně vyžadovat potvrzení o bezinfekčnosti. Pokud se zákazník neprokáže platným potvrzením, musí být z prostoru restaurace vykázán. Dle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěch pak při případné obsluze hříšníka hrozí pokuta nejen samotnému zákazníkovi ale také provozovateli podniku.
Je proto nyní otázkou, jak budou tuto změnu vnímat hosté. U mnohých z nich se totiž dá očekávat, že toto opatření budou vnímat jako zásadní bariéru návštěvy restaurace. A to zcela určitě není dobrý signál pro právě oživující se gastronomický segment, kde se zároveň hromadí rezervace na vánoční společenské akce. Češi svou konzumaci alkoholických nápojů během pandemie nijak výrazně neomezili, spotřeba se pouze přesunula z gastronomických podniků do obývacích pokojů, zahradních altánů, garáží, hasičáren a jiných soukromých prostor, kde se sousedé nadále nekontrolovatelně scházeli.
Obdobnou změnu spotřebního chování, která ale v žádném případě nepřinese snížení rizika přenosu nákazy, lze proto očekávat i v této chvíli. Určitá reakce vlády je zcela pochopitelná. Je třeba zasáhnout včas a vyhnout se další rychlé eskalaci nárůstu počtu nakažených. Nicméně zásadní opatření obdobného rázu je žádoucí opírat o relevantní data a zaměřovat se tak v první řadě na ty zcela nejrizikovější oblasti. Analytické argumenty ale opět chybí.
Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) v první polovině tohoto roku vypracovalo analýzu, která kvantifikovala ztráty český pivovarů v roce 2020. Studie zároveň zahrnuje také zahraniční příklady dobré praxe při boji s pandemií. Tak například, za naprosto klíčový pilíř řešení pandemické situace v pohostinství ve Španělsku lze považovat zejména pravidelný dialog mezi zástupci trhu a vládními institucemi. Prostřednictvím platformy Juntos con la Hostelería zastupující tržní subjekty jsou na pravidelné (týdenní) bázi s vládními institucemi komunikována aktualizovaná data o vývoji ztrát v odvětví a také o vývoji a porovnání bezpečnostních opatření v jednotlivých regionech Španělska. Pravidelné reporty jsou komunikovány s každou regionální vládou odděleně. Stěžejním podpůrným argumentem pro postupné rozvolňování bezpečnostních opatření ve španělském pohostinství byl fakt, že pandemická situace se během druhé (případně třetí) vlny pandemie vyvíjela v jednotlivých regionech Španělska velmi podobně, a to nezávisle na tom, zda jsou restaurační provozovny uzavřeny, či nikoliv. Tento vývoj demonstruje série následujících grafů, v kterých lze sledovat, že křivky znázorňující vývoj počtu nových nakažených na 100 tis. obyvatel v jednotlivých regionech mají velmi podobný průběh, nezávisle na přijatých opatřeních. Charakteristika barevného rozlišení zní následovně:

  • Zelené orámování znázorňuje regiony s relativně mírnými bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Comunidad de Madrid mohly být restaurace otevřeny do 23 hod. večer, v regionu Aragón do 22 hod. večer).
    • Příklad: Region Comunidad de Madrid volilo cestu relativně volnějších opatření a nechávalo restaurační provozovny otevřené do 23:00 hod. Byly tedy respektovány restrikce vyhlášené španělskou vládou bez žádných dalších regionální opatření.
  • Oranžové orámování znázorňuje regiony s relativně přísnějšími bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Andalucia mohly být restaurace otevřeny do 18 hod.).
    • Příklad: Region Analucia zvolil obdobně jako Madrid mírnější cestu restrikcí, nicméně regionální vláda zde v reakci na vývoj pandemické situace částečně omezila otevírací dobu restaurací. V první polovině ledna, kdy eskaloval počet nově nakažených (14denní průměrný počet nakažených na 100 tis. obyvatel přesahoval 500) byla omezena otevírací doba do 18:00 hod. S poklesem 14denního průměrného počtu nakažených na 100 tis. obyvatel pod 400 na začátku března byla otevírací doba prodloužena do 21:30 hod.
  • Červené orámování znázorňuje regiony s relativně velmi přísnými bezpečnostními opatřeními (např. v regionu Galicia mohly restaurace obsluhovat pouze 50 % kapacity hostů a to pouze v rámci venkovních prostor).
    • Příklad: Region Valencia, kde počet nakažených dosáhl ve srovnání s ostatními španělskými regiony nejvyšších hodnot (hodnota 14denního průměrného počtu nově nakažených na 100 tis. obyvatel dosáhla téměř 2 000) zvolil cestu relativně přísných restriktivních opatření a regionální vláda zde schválil uzavření restaurací. Toto nařízení platilo od 21.1. 2021, kdy 14denní průměrný přírůstek nově nakažených na 100 tis. obyvatel přesahoval hodnotu 1 500. Znovu byly provozovny otevřeny na začátku března, kdy hodnota 14denního průměru klesla pod 500.

Zdroj: CETA

Zdroj: CETA

Zdroj: CETA

Je proto zcela na místě se ptát, zda jsou gastronomické podniky z hlediska přenosu nákazy oprávněně považovány za vysoce rizikové. A pokud je odpověď ano, bylo by spravedlivé (alespoň vůči restauratérům) takové tvrzení opřít o relevantní data a informace, nikoliv pouhé domněnky. Obdobné zásahy bez jakékoliv informace o případných kompenzacích narušují už tak oslabenou náladu v odvětví a rozhodně neprospívají k jeho plnému oživení.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA, Cerveceros de España


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.