Aktuálně:

Češi pracují více a jsou pod větším tlakem, zaměstnavatelé tomu věnují menší pozornost

27.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi pracují více a jsou pod větším tlakem, zaměstnavatelé tomu věnují menší pozornost

V současné době Češi pracují v průměru 502 minut denně. Kvůli pandemii koronaviru pracují častěji z domu, home office využívá třetina (třicet jedna procent) ekonomicky aktivní populace.


Skoro polovina zaměstnanců (čtyřicet pět procent) vnímá, že doma stráví pracovními aktivitami více času než v zaměstnání. Navíc má každý čtvrtý Čech (dvacet čtyři procent) pocit, že ho zaměstnavatel během práce z domu vytěžuje mnohem více. Personalisté tuto skutečnost potvrzují, zaměstnanci podle dvou pětin z nich dostávají domů více práce než běžně. Vyplývá to z průzkumu outsourcingové společnosti myTimi, který analyzoval změnu pracovní aktivity a návyků zaměstnanců a z ankety, kterou provedli mezi personalisty téměř padesát tuzemských firem.
Pracujeme více, než kolik máme ve smlouvě
Češi průměrně věnují práci 502 minut denně, přestože běžná pracovní doba činí 480 minut. Z dat myTimi vyplývá, že čtyřicet dva procent lidí pravidelně pracuje více než by měli, zejména muži a třicátníci. Čtvrtina zaměstnanců (dvacet tři procent) pracuje více jak devět hodin každý den. Mění se nejen doba, ale i způsob práce, Češi častěji přecházejí v době pandemie na home office. Čtvrtina (dvacet čtyři procent) pracujících z domu uvedla, že je zaměstnavatel vytěžuje více než v zaměstnání. Personalisté nám tento trend potvrzují, podle čtyřicet čtyři procent z nich pracují zaměstnanci na home office více. Cítí se přetížení a zavaleni úkoly, jejichž deadline nemohou stihnout. Stále častěji evidujeme zájem o virtuální asistenci, která firmám, podnikatelům i běžným lidem ulehčuje práci v hektickém pracovním týdnu.
Osobní čas? Ne, raději práce
Polovina zaměstnanců navíc doma nedokáže oddělit pracovní a osobní aktivity a pracovní závazky se jim prolínají do celého dne. Největší problémy s tím má generace čtyřicátníků (šedesát osm procent), která nejčastěji prolíná svůj pracovní čas s péčí o děti při vzdálené výuce. Efektivnější je z domova necelá třetina (dvacet devět procent) zaměstnanců. V určitých případech je prolínání pracovních a osobních aktivit logické, jinde je ale potřeba zlepšit time management. Jako prevence před vyhořením či nezvládáním pracovní náplněse nabízí na jedné straně konzultace s psychologem, na druhé straně delegování některých úkolů na speciální služby. Z výsledků průzkumu vyplývá, že o služby virtuálního asistenta projevilo zájem šedesát čtyři procentzaměstnanců. Využívat je mohou například formou firemního benefitu.
Řada zaměstnavatelů problémy neřeší
Ne každé vedení firmy ale tyto problémy vnímá, nebo aktivně řeší. Každý čtvrtý zaměstnanec (dvacet pět procent) má pocit, že se zaměstnavatel v posledním roce méně zajímá o to, jak zvládá každodenní nápor práce, v porovnáním s dobou před vypuknutím pandemie. Zároveň vedení firem minimálně v pětině případů nedostatečně předchází obavám zaměstnanců ohledně jejich pozice a samotné budoucnosti firmy.
JAN SKOVAJSA, zakladatel outsourcingové služby myTimi
Foto: pixabay.com
Zdroj: AMI Communications


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Letní dovolená v Evropě? Připravte se na drahé letenky i tankování

26.04.2026, Autor: Josef Neštický

Plánujete dovolenou u moře? Možná by stálo za to počkat, až se situace uklidní. Evropa míří do léta, které může být z hlediska cestování jedním z nejsložitějších za poslední roky. Vysoké ceny letenek, nejistota kolem dodávek leteckého paliva a rostoucí náklady na pohonné hmoty vytvářejí kombinaci, která může zásadně ovlivnit plány milionů turistů.

Mariupol: Hypotéky za 2 % jako nástroj demografické změny

26.04.2026, Autor: red

Zatímco tisíce původních obyvatel Mariupolu stále čekají na náhradu za zničené domovy, Rusové z Moskvy a Sibiře si kupují nové byty s úrokem, o jakém se v Evropě může jen zdát. Není to náhoda – jde o promyšlený postup, jak z ukrajinského města vytvořit město s převážně ruským obyvatelstvem.

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.