Edi Rama říká nahlas to, co si část evropských politiků myslí neveřejně: Evropa by měla s Ruskem komunikovat. „Udělali jsme chybu, když jsme přerušili všechny kanály,“ prohlásil albánský premiér na ekonomickém fóru v řeckých Delfách. Výrok je o to výraznější, že přichází od lídra země, která je na ruském seznamu „nepřátelských států“ a s Moskvou udržuje jen omezené diplomatické vztahy.
Kdo nemluví dnes, ztrácí vliv zítra
Ramova argumentace je přímočará: čím déle Evropa odkládá dialog s Ruskem, tím menší vliv bude mít na budoucí uspořádání bezpečnosti v regionu. „Rusko nezmizí bez ohledu na výsledek války,“ připomíná.
Tento postoj se liší od současné linie Bruselu. Ursula von der Leyenová i Kaja Kallasová sice připouštějí možnost dialogu v budoucnu, v aktuální fázi ho však považují za předčasný. Rama v této zdrženlivosti vidí riziko, že Evropa ztratí prostor pro ovlivnění poválečného vývoje.
Albánský premiér, původně profesionální sportovec a umělec, si může dovolit otevřenější tón. Albánie není významně závislá na ruských energetických zdrojích ani investicích, a její pozice je tak méně svázaná než u některých jiných evropských států. Zároveň ale zdůrazňuje, že geopolitika se bez komunikace s protivníky neobejde.
Balancování mezi Washingtonem a Bruselem
Rama zároveň udržuje dobré vztahy se Spojenými státy. Veřejně podporuje americké kroky vůči Íránu a naznačil ochotu poskytnout albánské území pro logistickou podporu výměnou za posílení protivzdušné obrany.
Současně jedná s investory napojenými na Donalda Trumpa o rozsáhlém projektu na ostrově Sazan v Jaderském moři. Plánovaný luxusní resort vyvolává kritiku ekologických organizací, které upozorňují na možný rozpor s evropskými environmentálními závazky.
Rama reaguje zdrženlivě: „Zatím jsme žádnou dohodu neuzavřeli, jednáme o možnostech.“ Dodává, že případná investice by mohla přinést ekonomické přínosy i v širším evropském kontextu.
Kandidát na členství s vlastní linií
Albánie patří mezi nejvíce prozápadně orientované země západního Balkánu. Dodržuje sankce proti Rusku a usiluje o vstup do EU do roku 2030. Spolu s Černou Horou patří mezi nejpokročilejší kandidátské státy. Přesto si Rama zachovává relativní autonomii v zahraničněpolitických otázkách. Není to poprvé, kdy se jeho postoje odchylují od hlavního proudu evropské politiky.
Pragmatismus, nebo riziko?
Evropa v současnosti sází na jednotu a tlak. Rama naopak zdůrazňuje význam otevřených komunikačních kanálů. Oba přístupy mají své argumenty i limity.
Klíčová otázka zní, zda může Evropa dlouhodobě ovlivňovat vývoj bezpečnostní situace, pokud nebude aktivně zapojena do dialogu. Rama upozorňuje, že absence u jednacího stolu může znamenat ztrátu vlivu na jeho výsledky.
Zda se jeho přístup ukáže jako pragmatický, nebo problematický, bude záviset na dalším vývoji konfliktu i na schopnosti EU definovat vlastní roli v budoucím bezpečnostním uspořádání.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
