Aktuálně:

Ceny českých nemovitostí se vyrovnají německým za pětadvacet let

14.02.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ceny českých nemovitostí se vyrovnají německým za pětadvacet let

Tržní ceny nemovitostí v České republice se rychle přibližují bohatším zemím západní Evropy.

Při pokračování průměrného růstu z let 2013 až 2017 dosáhnou rakouské úrovně v roce 2042 a německé v roce 2044. Vyplývá to z analýzy odborníků Expobank CZ.
Ceny rezidenčních nemovitostí u nás i západních sousedů patřily v posledních letech mezi nejrychleji rostoucí v Evropě. Již v roce 2029 by mohly dosáhnout průměrné ceny bydlení v Česku stejných částek jako ve Francii, kde naopak docházelo ke stagnaci.
Ceny českých nemovitostí patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Mezi lety 2013 a 2017 rostly podle Eurostatu průměrně o 6,3 procenta ročně. Z toho mezi lety 2016 a 2017 dokonce o 11,7 procenta. Jednalo se o nejvyšší změnu v rámci evropské osmadvacítky.
Úroveň cen jako na Západě
Skutečnost, že je možné pořídit bydlení v České republice za podstatně nižší ceny než ve státech západní Evropy, nemusí platit dlouho. Pokud budou ceny nemovitostí růst obdobně jako v posledních letech, dojde za pár let k dorovnání hodnot rezidenčních nemovitostí. Podle Property Indexu 2017 je průměrná cena při nákupu bydlení u našich západních sousedů o 20 procent (Rakousko), respektive 50 procent (Německo) dražší. Kvůli výraznějšímu růstu cen nemovitostí docházelo v uplynulých letech ke snižování tohoto rozdílu. V případě, že ceny porostou nadále stejným tempem, nové prostory k bydlení budeme kupovat v průměru za stejné ceny jako občané Rakouska již v roce 2042. O dva roky později by potom došlo i ke srovnání cen rezidenčních nemovitostí s těmi německými. „Nicméně realita bude zcela jistě odlišná. Stále budou existovat lokality, které se odhadům budou vymykat a tempo růstu cen nikdy nezůstane zcela předvídatelné“ uvádí Jiří Procházka, ředitel korporátního bankovnictví Expobank CZ.
O něco dříve bychom se měli vyrovnat cenám ve Francii. A to i přesto, že se dle studie Property Index 2017 v oblasti rezidenčních nemovitostí jedná po Spojeném království o druhou nejdražší zemi. „Ceny domů a bytů v Česku rostly poslední dobou nadprůměrným tempem. Ve Francii docházelo ve stejném období podle Eurostatu ke stagnaci s pouze minimálním růstem na úrovni 0,2 procenta. Kdyby trhy s nemovitostmi zaznamenávaly i nadále podobné tempo růstu, již za deset let bychom kupovali bydlení za stejné ceny jako Francouzi,“ dodává Jiří Procházka.
Další vyhrocení situace na českém realitním trhu není pravděpodobné
Podle statistik Eurostatu se ceny starších i nově postavených domů a bytů v České republice v roce 2017 oproti roku 2016 meziročně zvýšily o 11,7 procenta. Šlo tak o absolutně nejvyšší růst v celé Evropské unii. V případě, že by se v nejbližších letech růst udržoval na stejné úrovni, ceny by se na úroveň rakouských dostaly již za tři roky. V roce 2025 by tak došlo ke srovnání s hodnotou bytů a domů v Německu a hned o rok později ve Francii. Takový scénář je ale podle odborníků velmi nepravděpodobný. „Trh by podobný scénář neumožnil. Již v roce 2018 ceny bydlení nerostly tak závratně. Tak rychlé tempo růstu cen za bydlení, k němuž došlo v roce 2017, navíc neočekáváme ani kvůli regulacím ČNB při poskytování hypoték a sílícím tendencím k usnadnění výstavby nových domů a bytů,“ uzavírá Jiří Procházka.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.