Aktuálně:

Bitcoin padá pod stovku. Psychologická hranice, která testuje nervy investorů

06.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bitcoin padá pod stovku. Psychologická hranice, která testuje nervy investorů

Cena bitcoinu poprvé od června klesla pod 100 000 dolarů. Je to jen krátkodobé zaváhání, nebo začátek delšího ochlazení trhu, který ještě nedávno připomínal zlatou horečku? Kryptosvět zřejmě stojí před novou kapitolou – a s ním i jeho věční optimisté.

Od euforie k nejistotě během pár týdnů

Ještě v říjnu atakoval bitcoin historické maximum přes 126 000 USD. Krátce na to ale přišel obrat: včera se nejznámější kryptoměna propadla až na 99 966 USD a poprvé od června tak spadla pod hranici symbolické „stovky“. Následně sice část ztrát umazala a nyní se pohybuje kolem 100 000 až 104 000 USD, avšak nálada na trhu je nejistá.

Jak ukazují data z burz, kromě technických faktorů stojí za poklesem také prudké ochlazení zájmu o riziková aktiva. Naděje na snížení úrokových sazeb v USA, které kryptoměny dlouho živily, začínají blednout. A s nimi i odvaha investorů. Na trhu se podle analytiků šíří „extrémní strach“, což je v kryptosvětě paradoxně jedním z nejlepších ukazatelů, že se něco mění.

Kryptohorečka a české reality

Pro české investory má hranice 100 000 USD zvláštní nádech – při současném kurzu jde o zhruba 2,1 milionu Kč. To znamená, že kdo bitcoin letos v létě pořídil „na vrcholu“, mohl během pár týdnů sledovat, jak mu z portfolia mizí stovky tisíc korun. Na druhé straně se kolem kryptoměny opět zvedá vlna zájmu – tentokrát spíš ve stylu „čekání na slevy“.

Oproti loňsku je vztah české veřejnosti k bitcoinu střízlivější. Přinejmenším část investorů už pochopila, že kryptotrh se chová víc jako horská dráha než jako stabilní zajištění úspor. Mnozí navíc sledují, jak se do digitálních aktiv zapojují tradiční instituce – a ptají se, jestli ještě vůbec platí původní myšlenka o decentralizované měně mimo dosah „velkých hráčů“.

Korekce, nebo nový trend?

Bitcoin zažívá klasickou „korekci“ po mimořádně silném růstu. To ale neznamená, že jde pouze o krátké nadechnutí. Historicky bývá listopad pro bitcoin ziskovým měsícem, avšak tentokrát je situace složitější. Makroekonomické prostředí – zejména nejistota kolem americké monetární politiky – tlačí dolů nejen kryptoměny, ale i akciové trhy. Lze odhadovat, že pokud se poptávka po bitcoinu opět zvedne, mohl by se do konce roku teoreticky přiblížit pásmu 160 000 až 200 000 USD. Zatím to ale připomíná spíš „wishful thinking“ než realistickou predikci. Perspektiva roku 2026 bude hodně závislá na tom, zda centrální banky začnou opravdu uvolňovat měnové šrouby.

Co z toho plyne?

Kryptoměny jsou opět tam, kde se cítí nejlépe – v nejistotě. Hranice 100 000 USD není jen číslo, ale test důvěry v celý ekosystém, který se stal součástí běžných investičních úvah. Bitcoin přežil už horší chvíle. Tentokrát ale stojí proti realitě, která se neřídí ani vírou v blockchain, ani nadšením z technologie, ale obyčejnými úrokovými sazbami.

Otázka tedy nezní, zda bitcoin jednoho dne znovu pokoří rekord. Spíš – kolikrát ještě musí spadnout, aby mu investoři přestali věřit jako zázraku a začali ho brát jako to, čím skutečně je: vysoce rizikovým experimentem s globálním dosahem.

Zdroj info: ČTK, Bloomberg; CNBC

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?