Aktuálně:

Nulová DPH na léky. Politická injekce, která může bolet rozpočet

06.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nulová DPH na léky. Politická injekce, která může bolet rozpočet

Vláda, která se teprve formuje, už má jasno v jednom směru – chce zrušit daň z přidané hodnoty na léky na předpis. Má jít o gesto vůči pacientům i zdravotním pojišťovnám. Jenže i tato „bezbolestná“ injekce má své vedlejší účinky. Z rozpočtu by mohla vytáhnout až šest miliard korun, aniž by běžný pacient pocítil výraznou úlevu.

Léky bez daně – komu to pomůže?

Nová koalice ANO, SPD a Motoristů prosazuje nápad, který na první pohled působí neodolatelně: proč vůbec danit něco, co zachraňuje zdraví? Jenže zdravotnictví nefunguje tak jednoduše. Aktuálně platí, že na léky na předpis se vztahuje snížená sazba DPH ve výši 12 %. Ta byla zavedena od 1. ledna 2024 poté, co stát sjednotil dvě dříve platné sazby 10 % a 15 %.

Zní to hezky. Ale v praxi? Rozdíl se může ztratit ve složité síti plateb mezi pacienty, lékárnami a zdravotními pojišťovnami. Podle vedoucího lékárny v pražském IKEMu Michala Hojného by pacient trpící psychickými potížemi při aktuální ceně léku 876 korun uhradil ze svého asi 396 korun. Pojišťovna doplácí zbytek. Po zrušení daně by pacient platil o „nižší desítky korun“ méně. Jinými slovy – úspora by odpovídala ceně kávy v nemocniční kantýně.

Pojišťovny tleskají, rozpočet ztrácí

Nadšení ze zrušení daně sdílejí hlavně zdravotní pojišťovny. Jen letos vydaly za léky na recept přes 128,6 miliard korun. Kandidát na ministra zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch proto mluví o „úspoře v řádu miliard korun právě pro zdravotní pojišťovny“.

Opozice však nadšení brzdí. Poslanec Tom Philipp z KDU-ČSL upozorňuje, že stát přijde o šest miliard. „Dopad na pojišťovny a dopad na konkrétní pacienty bude poměrně malý. A nevím, jestli to za tuto cenu má smysl,“ říká. Oproti loňsku, kdy vláda Petra Fialy daň sjednotila, to může působit jako krok zpět – ekonomicky i systémově.

Zjednodušeně: ušetřit pár miliard na straně pojišťoven znamená ztratit miliardy jinde. Ministerstvo financí to nejspíš brzy přepočítá na konkrétní čísla – ale i bez kalkulačky je jasné, že stát bude muset tyto peníze vzít odjinud.

Symbol nebo strategie?

Politicky jde o atraktivní gesto: léky bez daně se dají snadno vysvětlit a těžko napadnout. Kdo by chtěl „danit nemocné“? Přesto část odborné veřejnosti varuje, že plošná daňová úleva neřeší problém dostupnosti léčiv, který letos trápil i velká města. Navíc otázkou zůstává, kdy a v jaké podobě se návrh vůbec dostane do sněmovny.

Koalice zatím hovoří jen o cíli pro celé volební období. Lze odhadovat, že půjde o návrh ministerstva zdravotnictví – ale zatím není jisté, zda naráz pro všechny léky, nebo jen pro některé skupiny, například ty nejdražší.

Když se ekonomika potká s etikou

Tady se střetává ekonomika s etikou. Jde o snahu „pomáhat pacientům“, nebo o snazší politický slogan? Zrušení daně jistě potěší mnoho voličů, ale systém veřejného zdravotního pojištění ani státní pokladna tím znatelně nezdraví.

Co z toho plyne? Možná z toho bude jen pěkně znějící symbol, který v praxi moc nezmění. Zdravotnictví ale málokdy uzdraví symboly. Ty by měly jen připomínat, že skutečné reformy se nedějí na pokladně lékárny, nýbrž v rozpočtových tabulkách a v odvaze dlouhodobě měnit celý systém.

Zdroj info: ČT24, mfcr.cz, lékarnici.cz, zpmvcr.cz

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.