Získat podnikatelský úvěr je pro mnohé žadatele aktuálně prakticky nemožné. Ačkoliv by banky dříve profinancovaly na devadesát procent žádostí o financování, nyní jich schválí sotva třetinu.
Tak alespoň ukazují zkušenosti finanční skupiny SFG Holding, která pomáhá řadě subjektů zajistit bankovní financování na jejich realitní i jiné projekty. Důvodem je zásadní změna úvěrových podmínek: „Dříve stačilo na pokrytí úvěru dvacet pět procent financí z vlastních zdrojů, nyní je to kolem čtyřiceti procent. Stejně tak se zvýšily úroky – třeba u developerských projektů vyrostly z dřívějších 4,5 procenta v některých případech až na devět procent. Navíc žádosti z oblasti gastronomie a hotelnictví banky prakticky automaticky zamítají.“ Kvůli nim teď mají podnikatelé a malé a střední firmy (SME) problém financovat rozjeté projekty.
„Uvědomujeme si, že banky musejí být nanejvýše obezřetné. Nové nastavení úvěrových podmínek však razantně limituje firmy, které mohou na finanční pomoc dosáhnout. Pro většinu z nich přitom neschválení úvěru může mít likvidační důsledky,“ vysvětluje Eva Hingarová z finanční skupiny SFG Holding, zaměřené na financování a zajišťování investic do nemovitostí, developmentu, podnikání a startupů. Jen za první pololetí v Česku podle analýzy Bisnode zaniklo téměř 7 700 firem, z toho dvě třetiny v důsledku likvidace.
Zatímco ještě na začátku roku schválily banky přes devadesát procent financovatelných žádostí o úvěr, nyní je to maximálně třetina. Jde přitom o žádosti, které již prošly expertním posouzením SFG a za dřívějších okolností by byly bez větších problémů schváleny. A to i navzdory nově nastaveným úvěrovým podmínkám, které jsou pro žadatele méně výhodné.
Zájem o úvěr se nesetkává s nabídkou
„Získat úvěr bez jakéhokoliv zajištění, obvykle ideálně formou nemovitosti, je nyní prakticky nemožné. Současně banky vyžadují vyšší zajištění financí z vlastních zdrojů,“ doplňuje Eva Hingarová. Zatímco dříve podle její zkušenosti stačilo pokrytí čtvrtiny požadovaného úvěru, aktuální podmínky se pohybují kolem čtyřiceti procent. Znatelným růstem prošly i úrokové sazby u podnikatelských úvěrů. Třeba u developerských projektů se standardně pohybovaly kolem 4,5 procenta, nově se však v některých případech vyšplhaly až na devět procent. Podobná situace nastala i u spotřebitelských a hypotečních úvěrů, kde se podmínky minimálního příjmu pro poskytnutí zvýšily z dřívějších patnácti tisíc korun na téměř dvojnásobek.
Nízkou profinancovatelnost úvěrů ukazují i informace ČMZRB o programu COVID III. K 9. 8. 2020 přijaly banky žádosti o úvěry ve výši 20,4 miliardy korun z vyhrazených pěti set miliard. Schválena však byla pouze třetina žádostí v objemu 6,3 miliardy korun. Na jedné straně jsou tedy podnikatelé a malé firmy, kteří podporu nepotřebují, protože nečekali na pomalou pomoc a krizi přežili z vlastních zdrojů a proaktivity. Vedle toho se však nachází ti méně šťastní, kteří jsou již bez rezerv a neúspěšná žádost o úvěr pro ně prakticky znamená likvidaci. Jsou to právě oni, kterým měla státní injekce pomoci.
Balancování na hraně pomoci
Jak již informovala některá média, jedním z rozhodujících kritérií bank pro neposkytnutí úvěru je odložení plateb v rámci vládního moratoria. Ministerstvo financí přitom již v dubnu slíbilo, že tato skutečnost nebude mít na posuzování budoucích úvěrů vliv. Ze zkušenosti SFG však vyplývá, že banky považují žadatele o odklad za rizikové obdobně, jako by byli evidováni v registru dlužníků. Podobná situace nastala i v případě podpor COVID Praha a COVID II. Ta první byla určena výhradně podnikatelům s činností na území hlavního města, ta druhá všem ostatním. „Pražské firmy však měly kvůli nastaveným pravidlům problém na státní peníze dosáhnout, a banky se současně zdráhaly půjčit vlastní peníze s argumentem, že žadatelé mají využít COVID podpory od státu,“ dodává Hingarová.
S velkými komplikacemi se stále potýkají hotely a ubytovny, jejichž žádosti banky zamítají téměř automaticky. A to i navzdory aktuálně plnému vytížení turistických destinací a zvýšení cen. Obdobně jsou na tom i provozovny gastronomie, které alespoň mohly krizi přežít díky online prodeji a dovážkám jídla. Stejně tak podle SFG na situaci doplácí developerské projekty, které se nerealizují v největších městech republiky, přestože mají smysl a velký potenciál: „Obezřetnost bank v poskytování úvěrů je pochopitelná, neměla by však jít na úkor české ekonomiky a slibů vlády.“
Foto: pixabay.com
Zdroj: HustáKomunikejšn s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
