Přes osmdesát procent Čechů míní, že cena života je nevyčíslitelná

Češi si navíc nově cení zdraví více než rodiny a začali si více vážit práce, které věnují i hodně volného času. Vyplývá to z letního průzkumu NN životní pojišťovny mezi pět set respondentů.
„Když jsme se Čechů s nadsázkou v roce 2016 ptali na cenu lidského života, nejvíce lidí zvolilo nejvyšší nabídnutou cenovku třicet milionů korun. Na základě zkušeností posledních měsíců ale dnes více než osmdesát procent Čechů říká, že cena života je nevyčíslitelná,“ komentoval výsledky průzkumu generální ředitel NN Životní pojišťovny Maurick Schellekens.
Více než čtvrtina Čechů označila za nejdůležitější ve svém životě zdraví, které tak po čtyřech letech sesadilo z trůnu rodinu. Ta ale zaostává na pomyslném žebříčku hodnot jen velmi těsně. Nejdůležitější trojici uzavírá domov, ale mírně vzhůru se proti roku 2016 posunula i důležitost práce v životě Čechů.
Nejvíc volného času, téměř třetinu, věnují Češi partnerovi a rodině, zatímco péčí o zdraví stráví jen desetinu volna. Nejvýraznější posun nastal v tom, jak moc lidem zasahuje práce do osobního volna. Zatímco v roce 2016 lidé věnovali práci jen sedm procent volného času, dnes už se to blíží patnácti procentům. Poměrně těžké je také pro Čechy nacházet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Pracovat tolik, kolik by chtěli, se daří čtyřiceti dvěma procentům lidí.
Pohled Čechů na svět se ale změnil i u péče, kterou očekávají, když se o sebe nebo své blízké nedokážou postarat sami. Podle průzkumu si uvědomuje sedmdesát procent oslovených, že se o sebe budou v případě potřeby muset postarat sami. Zároveň ale polovina z nich přiznává, že na to nemá ani mít nebude. Podle současných odborných propočtu se totiž každý čtvrtý dospělý do věku osmdesáti let stane závislým na pomoci druhých, upozornil produktový ředitel NN Michal Korejs.
Většina lidí ani neuvědomuje, jak nákladná může být péče o člověka, který se o sebe nedokáže sám postarat. V mírnější variantě, kdy člověk zůstává v domácím prostředí, ale potřebuje asistenci, může jít asi o deset tisíc až dvacet tisíc korun měsíčně. Pokud je nezbytná celodenní péče ve specializovaném zařízení, může to vyjít na dvojnásobek. Příspěvek od státu odstupňovaný podle stupně nesoběstačnosti od 880 korun do 13 200 korun tak ideální potřebnou péči často pokrýt nedokáže.
Češi jsou připraveni starat se o své blízké v případě potřeby více, než bývá zvykem v západní Evropě. Polovina z nich se v průzkumu NN nechala slyšet, že se plánuje starat o své rodiče v případě jejich nesoběstačnosti pravidelně. A další pětina je odhodlána pomáhat jim alespoň občas. Žádnou pomoc neplánuje poskytnout jeden z deseti Čechů.
ČTK