Aktuálně:

Analýza: Jak by vypadala sněmovna s nejpoměrnějším možným volebním systémem?

22.10.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Analýza: Jak by vypadala sněmovna s nejpoměrnějším možným volebním systémem?

Obecně řečeno, každý volební systém je výsledkem kompromisu mezi přesným reflektováním hlasů voličů a akceschopností nového parlamentu. Ve většině zemí jsou tak zavedena různá opatření typu volebních klauzulí, které do parlamentu nepouští strany, které získají počet hlasů pod ustanovenou hranici. Tím se brání fragmentaci parlamentu do mnoha malých stran, neschopných se na ničem dohodnout.


V diskusích se poměrně často objevují názory, že je to nespravedlivé a že by nový parlament měl být tvořen například tak, že by na každé 0,5 % hlasů měl připadat 1 poslanecký mandát. Tento příspěvek mě zaujal, a proto jsem přepočetl obsazení sněmovny v takovém hypotetickém modelu.
Jak by tedy vypadala naše budoucí Poslanecká sněmovna kdyby tomu tak bylo? Podívejme se společně na tabulku.

Strana Počet mandátů
Spolu 56
ANO 54
Piráti a Starostové 31
SPD 19
Přísaha 10
ČSSD 9
KSČM 7
TSS 6
Volný Blok 3
Zelení 2
Otevřeme ČR normálnímu životu 1
Švýcarská demokracie 1
Moravané 1

Poznámka: Po přidělení mandátů na každých celých 0,5 % je zbytek přidělen největším zbytkům
Jak je vidět z tabulky, složení nové sněmovny by bylo o poznání rozmanitější. Stejně tak by tomu bylo u tvoření nové vlády. Jedinou jednoduchou vládu by mohly vytvořit koalice Spolu s ANO, to by ale nejspíše bylo politicky nepřijatelné, což pozorujeme právě v těchto dnech. Koalici ANO, SPD, Přísaha, ČSSD a KSČM, o jejichž názorové blízkosti se spekulovalo před volbami, by k většině chyběly dva mandáty, které by teoreticky mohla dodat formace TSS či některé malé strany. Spolu a PirStan by k většině nestačila ani koalice s Přísahou, zbylé mandáty by mohly dodat Zelení a další malé strany.
Je samozřejmě otázkou, zdali by v takto konstituované Sněmovně vůbec nějaká vláda někdy důvěru obdržela, respektive nakolik by se dokázaly jednotlivé strany bránit problematice tzv. přeběhlíků. Z dlouhodobějšího hlediska by vedl takovýto systém k obrovské fragmentaci politického spektra, kde by každý ctižádostiví jedinec chtěl založit vlastní stranu, a pro tu vybojovat alespoň jeden mandát – ten svůj.
Závěrem je možné dodat jediné: Na tabulce je vcelku jasně vidět, proč takovýto systém u nás nemáme…
Díky za to.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.