Zpráva EU: ČR patří k zemím s nejnižší dostupností jeslí a školek

V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce. Vyplývá to z poslední evropské zprávy o rozvoji zařízení péče o děti. Podle dokumentu je dostupnost hlídání a dalších služeb zásadní pro to, aby rodiče malých dětí mohli pracovat. Podle návrhu ministerstva práce by se na jesle měly proměnit nynější dětské skupiny a stát by jim na provoz měl přispívat.
Evropská zpráva srovnává situaci v členských státech od roku 2011 do roku 2016. Před třemi lety v EU do jeslí a školek chodila třetina dětí do tří let a 86 procent dětí nad tři roky. V Česku to bylo necelých pět procent chlapců a děvčat do tří let a 81 procent starších.
„Dostupnost kvalitních zařízení péče o děti je zásadní, aby se ženy i muži s pečovatelskými povinnostmi mohli zapojit na trhu práce,“ uvádí zpráva. Podle ní právě pečovatelské povinnosti jsou hlavním důvodem nižší zaměstnanosti žen, kvůli níž EU ročně ztrácí 370 miliard eur. V přepočtu je to teď 9,58 bilionu korun. Tato suma je šestkrát vyšší než celkové výdaje českého státního rozpočtu na příští rok.
Situace v Česku se podle zprávy nezlepšuje. V roce 2011 péče fungovala pro pět procent dětí do tří let, o dva roky později pro dvě procenta dětí. Do roku 2016 se podíl zvedl na 4,7 procenta. U dětí nad tři roky věku sice rostl, ale pomalu. V roce 2011 dosahoval 74 procent, v roce 2015 asi 77,5 procenta a v roce 2016 pak 81 procent.
Česko patří k zemím s nízkými výdaji na předškolní péči. Posílá do ní asi půl procenta HDP. Průměr EU činí 0,7 procenta. Zpráva připomíná, že členské země mohou na péči o děti využít peníze z evropských fondů. Jako dobrý příklad čerpání evropských dotací jmenuje dokument české dětské skupiny. Ministerstvo práce jich eviduje tisícovku s kapacitou 14 tisíc míst, o která se dělí 16 tisíc dětí. Resort chce službu udržet po dočerpání financí z EU. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) představila novelu, podle níž by se skupiny měly přejmenovat na jesle a měl by na jejich provoz přispívat stát. Byly by pro děti do tří let, jejichž rodiče pracují či studují. Děti nad tři roky by chodily do školek. Místo v nich jim zaručuje zákon.
EU si už v roce 2002 stanovila takzvané barcelonské cíle, že by školky a další zařízení měly být dostupné 90 procentům evropských dětí nad tři roky a třetině dětí do tří let. První cíl splnilo 12 členských zemí, druhý cíl stejný počet států.
Rodinná politika zahrnuje dávky, daně a služby. V Česku se podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI podpora soustředí výrazně na daňové úlevy rodinám a služby jsou naopak podfinancované. Připadá na ně 18 procent výdajů na podporu rodin, což je nejnižší podíl ze zemí EU. To má podle výzkumníků vliv na postavení žen na trhu práce, na jejich nižší výdělky i na porodnost. „České ženy využívají jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU i na světě a vykazují jeden z nejvyšších propadů zaměstnanosti v důsledku mateřství a rodičovství,“ uvádí studie.
ČTK