Aktuálně:

Čeští vinaři: Čeká nás výborný ročník, vína bude ale méně

23.09.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čeští vinaři: Čeká nás výborný ročník, vína bude ale méně

Vinobraní na moravských vinicích je v plném proudu.

Podle prvních odhadů bude sklizeň proti loňskému roku až o dvacet procent menší. Pokud však vinaři dokáží zbývající hrozny ochránit před deštěm a sklidí je včas, mohla by být kvalita letošního vína nadprůměrná.
Zjištění vyplynula z bleskového dotazování mezi členy Vinařské unie ČR. Letošní vinařský rok se prozatím vyvíjí standardně. Vinaři začali se sběrem raných odrůd na přelomu srpna a září, tedy tak, jak bývá obvyklé. Neopakuje se tedy extrém z loňské velmi časné sklizně,“ popisuje Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR a dodává: „Pro většinu vinařů potrvá vinobraní včetně pozdních odrůd do posledního říjnového týdne, v některých vinařstvích ještě do začátku listopadu.“
Díky extrémně horkému červnu a střídání teplot v srpnu měly hrozny ideální podmínky pro růst a pozvolné zrání. Větší škody nezpůsobily ani deště na přelomu srpna a září. Hrozny jsou proto ve velmi dobré kondici, je jich ale méně než vloni. „První sklizené vinice ukazují, že je stejná nebo mírně menší úroda, než byly odhady z letních měsíců. Bude to přibližně o 20 a někde i o 25 procent méně než v minulém roce. Přesnější čísla ale budou až po sklizení prvních celých tratí,“ říká ředitel vinařství Habánské sklepy Josef Svoboda.
Vinicím se dosud vyhýbaly choroby i extrémní výkyvy počasí. Nemilé překvapení však vinařům na některých místech uchystali škůdci, zejména hraboši. „Vedle nebezpečí špačků a možných dlouhodobých dešťů jsou to letos mimořádně i hraboši a hmyz. Snad ale nebudou mít podstatnější vliv na sklizeň,“ doufá Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo.
Do konce sklizně zbývá ještě více než měsíc
Sběr raných odrůd, jako je Muškát Moravský a Müller Thurgau, začal už na přelomu srpna a září. Hlavní část sklizně odstartovala přibližně v první zářijové dekádě. „Nyní přichází na řadu také první modrá odrůda, Modrý Portugal, dále Sauvignon, Rulandské šedé a postupně další odrůdy podle stupně dozrávání,“ říká Josef Svoboda z Habánských sklepů.
Podobně jsou na tom i ve Vinařství LAHOFER. „Z odrůd máme sklizený Muškát Moravský, Irsay Oliver, Neuburg, Müller Thurgau a Rulandské šedé. Nyní nás čekají například Ryzlinky, Pálava, Sylvánské zelené, Kerner a modré hrozny,“ popisuje ředitel společnosti Petr Chaloupecký.
Většina prací dnes probíhá mechanizovaně, pomocí kombajnů. Vinaři si tak dokáží sběr dobře organizovat. Nyní doufají, že v dalších dnech nepřijde déšť, který by komplikoval práci na vinicích a zhoršil podmínky pro používání strojů. Deště by také mohly negativně ovlivnit kvalitu hroznů. Většina vinařství plánuje ukončit sklizeň na přelomu října a listopadu.
Mladých vín se letos spotřebitelé napijí o tři dny dříve
Koupit a otevřít „Svatomartinské“ víno z nové sklizně bylo každoročně možné nejdříve 11.11. v 11 hodin. Letos je tomu jinak. První vína nesoucí toto označení si spotřebitelé budou moci dopřát už o tři dny dříve, tedy 8.11. Vinaři změnu vítají a na dřívější poptávku jsou dobře připraveni. „Je to rozumné řešení. V České republice je zvykem si užívat vína zejména o víkendech a pondělí 11.11. není v tomto směru ideálním datem,“ říká Pavel Vajčner, generální ředitel Znovín Znojmo.
S tím souhlasí i enoložka a ředitelka střediska vinařství VÍNO BLATEL Iva Šantavá: „Dřívější termín prodeje Svatomartinských vín za naši firmu hodnotíme jako pozitivní krok, hlavně z pohledu našich odběratelů.“


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.