Zatímco na frontě stále zuří boje a Kyjev denně žádá spojence o další dodávky zbraní, ukrajinská vláda právě udělila první licence na export vojenského materiálu. Paradox? Spíš pragmatismus země, která za necelé čtyři roky války vybudovala obranný průmysl lákající zákazníky od Baltu po Blízký východ – což by ještě před pár lety znělo jako sci-fi scénář.
Od nuly k miliardám
Davyd Aloian, zástupce tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, to v rozhovoru pro Reuters formuloval jasně: export vojenského zboží a služeb by letos mohl dosáhnout „několika miliard dolarů“. Státní komise začátkem února schválila většinu ze čtyřiceti žádostí od tuzemských zbrojovek. Jde o první oficiální zahraniční prodeje od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi.
Že by Ukrajina prodávala zbraně v době, kdy sama zoufale potřebuje každý granát a dron? Není to tak jednoduché. Žádná ze schválených licencí se netýká hotových zbraňových systémů určených přímo do boje. Většina jde opačným směrem – reimport komponentů a zařízení zpět na Ukrajinu pro potřeby vlastní armády. Část licencí pokrývá vybavení pro americko-ukrajinský program FrankenSAM, který kombinuje sovětské odpalovací systémy se západními raketami.
Přesto: potenciál je obrovský. Podle odhadů dosahuje výrobní kapacita ukrajinského obranného sektoru v roce 2026 až 55 miliard dolarů ročně. Pro srovnání: v roce 2012, kdy byla Ukrajina čtvrtým největším exportérem zbraní na světě, vyvezla materiál za 1,34 miliardy dolarů.
Co Ukrajina nabízí
Hlavním lákadlem jsou drony – letecké, pozemní, námořní. Systémy testované a zdokonalované v reálném boji, často proti technologicky vyspělejšímu protivníkovi. Právě tato „bojová certifikace“ dělá z ukrajinských bezpilotních systémů žhavé zboží.
Zájem projevily Německo, Británie, USA, severské země, tři blízkovýchodní státy a nejméně jedna asijská země. Prezident Zelenskyj letos ohlásil plán otevřít deset exportních center po celé Evropě, s prioritou na Pobaltí a severské země. Některé firmy už spouštějí výrobní linky v Německu a Británii. Jde o víc než jen prodej hotových produktů – Kyjev cílí na joint ventures, sdílení technologií a vytváření nových dodavatelských řetězců.
Peníze, politika a priorita fronty
Proč Ukrajina riskuje, že část produkce půjde na export místo na frontu? Stát to má spočítané: když nemůže nakoupit vše sám, alespoň si vezme podíl z exportních zisků. Zelenskyj hovořil o kontrolovaném exportu a reinvestici výnosů do podfinancovaných vojenských potřeb.
Aloian ale zdůrazňuje: „Prioritou je fronta a národní zájmy. Teprve pak přicházejí komerční zájmy.“ Žádný boom exportu se nekoná, dokud ukrajinská armáda nebude mít dostatek vlastního vybavení. Ruské jednotky stále postupují na východě, rakety dopadají na města stovky kilometrů od fronty a mírová jednání zprostředkovaná USA uvízla na mrtvém bodě.
Symbolika je přitom pozoruhodná. Země, která ještě před čtyřmi lety byla téměř výhradně příjemcem vojenské pomoci, dnes vyjednává o miliardových kontraktech jako dodavatel. Transformace ukrajinského obranného průmyslu – poháněná nutností, inovacemi a zkušenostmi z bojiště – je jedním z nejméně viditelných, ale nejdůležitějších důsledků války.
Pro střední Evropu, včetně Česka, jde o zajímavý signál. České firmy se už nyní podílejí na opravách a modernizaci ukrajinské techniky. Prohlubující se průmyslová spolupráce, transfer technologií a přístup ke zkušenostem z reálného bojiště – to vše může posílit i tuzemský obranný sektor.
První kontrakty se očekávají ve druhé polovině roku 2026. Zda skutečně dosáhnou „několika miliard“, ukáže čas. Jisté ale je, že Kyjev už nechce být jen žadatelem o pomoc. Chce být partnerem – a prodejcem.
Zdroj info: Reuters
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
