Americký prezident dal Íránu ultimátum: deset až patnáct dní na uzavření dohody o jaderném programu. „Buď dosáhneme dohody, nebo to pro ně bude politováníhodné,“ prohlásil s typickou nevybíravostí. Odpověď z Teheránu přišla vzápětí – v dopise generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi íránská vláda pohrozila, že v případě útoku budou „všechny základny, zařízení a majetek nepřátelských sil v regionu legitimními cíli“.
Vojenské přípravy nejsou jen slova
Spojené státy mezitím masivně posilují vojenskou přítomnost v Perském zálivu. Trump vyslal do regionu druhý letadlový svaz. Americká armáda má v oblasti desítky tisíc vojáků rozmístěných na základnách od Kataru po Bahrajn. Podle zdrojů obeznámených se situací by první úder – pokud k němu dojde – mohl přijít během několika dní a zaměřil by se na vybraná vojenská nebo vládní zařízení. Pokud by Teherán odmítl ustoupit, následovala by rozsáhlá kampaň s možným cílem svrhnout režim.
Írán na druhou stranu tvrdí, že „nevyhledává napětí ani válku a nebude válku zahajovat“. Zároveň ale varuje před regionálním konfliktem, pokud USA zaútočí. Teherán se prezentuje jako obránce míru, ale zároveň dává najevo, že má čím odpovědět. V Ženevě přitom probíhají nepřímá jednání zprostředkovaná Ománem – zatím bez průlomu.
Jádro sporu: obohacování uranu
Celá krize se točí kolem íránského jaderného programu. Washington chce zabránit tomu, aby Írán získal atomovou zbraň. Teherán tvrdí, že jeho program slouží výhradně civilním účelům, a je ochoten jej omezit – ovšem jen výměnou za zrušení tvrdých ekonomických sankcí. O dalších tématech, jako je raketový program, Írán jednat odmítá.
Trumpovo ultimátum je přitom neobvykle konkrétní. Deset až patnáct dní označil za „tak trochu maximum“. Jde o taktický tlak, nebo skutečnou přípravu na úder? Pravděpodobně obojí. Trump má rád nepředvídatelnost – a Írán to ví.
Co to znamená pro region a Evropu
Eskalace mezi USA a Íránem by měla dalekosáhlé dopady. Česká republika už dočasně uzavřela velvyslanectví v Teheránu z bezpečnostních důvodů. Írán označil ozbrojené síly zemí EU, včetně české armády, za „teroristické skupiny“ – gesto, které ilustruje, jak hluboce je konflikt zakořeněn i v transatlantických vztazích.
Ekonomicky by vojenský střet znamenal chaos na trzích s ropou a destabilizaci celého Blízkého východu. Pravděpodobně i zapojení dalších aktérů – od Ruska po Izrael. Írán má spojence, má rakety a má motivaci ukázat, že není bezbranný.
Je Trump skutečně připraven riskovat regionální válku? Odpověď se možná dozvíme dřív, než bychom čekali. Desítky let trvající nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem se nyní koncentrují do několika dnů.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
