Aktuálně:

Česká republika má pohledávky přes osmatřicet miliard

31.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česká republika má pohledávky přes osmatřicet miliard

Celkové pohledávky České republiky vůči ostatním státům činily v minulém roce přes osmatřicet miliard korun, asi o miliardu více než

o rok dříve. Nejvyšší dluh měly vůči Česku se sedmi miliardami Kuba, se čtyřmi a půl miliardami bývalá Jugoslávie a se třemi a půl miliardami Súdán.
Česká republika evidovala v minulém roce pohledávky vůči ostatním zemím ve výši 38,2 miliardy korun, o rok dříve se jednalo zhruba o 37 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou má dnes obdržet vláda. „Meziroční nárůst pohledávek ve výši zhruba 1,16 miliardy korun byl zapříčiněn jednak navýšením o úroky 623,55 milionů Kč, jednak vlivem kurzových změn o zhruba o 727,85 milionů korun, neboť většina pohledávek je vedena v amerických dolarech,“ uvedlo ve své zprávě ministerstvo.
Dluhy vzniklé z civilních úvěrů dosáhly výše 18,6 miliardy korun, meziročně zhruba o 0,6 miliardy více. Ze zahraničních pohledávek bylo do státního rozpočtu ČR v minulém roce uhrazeno 187,2 milionu korun, o rok dříve se jednalo o částku 176,8 milionu korun. Irák například v minulém roce v souladu s dohodou z roku 2006 splatil přes 173 milionů korun.
Co se týká dluhu, který má vůči ČR Kuba, informovalo Ministerstvo financí, že v červnu minulého roku se uskutečnilo druhé kolo jednání o možnostech řešení dluhu a Česká republika následně Kubu vyzvala k dalším jednáním. V civilních úvěrech dluží Kuba ČR nejvíce, a to 7,027 miliardy korun, druhá (bývalá) Jugoslávie dluží 4,5 miliardy korun a třetím největším dlužníkem je Súdán s 3,506 miliardy korun.
Pohledávky ze speciálních úvěrů podléhající režimu utajení dosahovaly v roce 2016 asi 8,4 miliardy korun, o rok dříve to bylo osm miliard. Speciální úvěry, které ČR eviduje u Libye a Kuby, se týkají například dodávek vojenského materiálu z minulosti.
Ministerstvo financí rovněž uvedlo, že eviduje dalších zhruba 11 miliard korun pohledávek. Jedná se o pohledávky plynoucí například z investic podniků nebo o dluhy, které vymáhají tzv. deblokátoři. To jsou firmy, jimž stát dluhy postoupil k vymáhání. Například Alžírsko dluží 655 milionů korun za dodávky společnosti Pragoinvest, která je nyní v likvidaci.
(V tisících Kč)

Civilní úvěry 18 638 840
Kuba 7 027 687
Jugoslávie (bývalá) 4 500 202
Súdán 3 506 611
Irák 1 288 110
Írán 1 531 099
Rusko – Krivoj Rog 262 560
Čína 271 102
KLDR 205 565
Bělorusko 45 904
Speciální úvěry 8 430 643
Kuba, Libye 8 430 643

 

Ostatní pohledávky 9 421 202
Kazachstán (ČPP Transgas, s.p.) 2 885 777
Irák – VLT Brno, a.s. 2 124 906
Írán – Cheteng s.r.o. 2 730 028
Ukrajina (ČPP Transgas, s.p.) 1 680 491
Deblokátoři a ostatní subjekty 1 731 590
Alžírsko – Pragoinvest 655 341
Rusko – debl. BMC Agro-Industry 613 542
Rusko – deblokátoři EMÚ a UFC 267 276
Indie – Lanatex 77 925
Čína – české společnosti 50 737
Peru – pohl. Murárik, Ponocný 29 039
Tanzanie – Intergeo 31 929
Slovinské podniky 5801

Zdroj: MF


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.