Aktuálně:

Čeští milionáři nejvíce investují do nemovitostí a startupů

01.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čeští milionáři nejvíce investují do nemovitostí a startupů

Pro české dolarové milionáře jsou díky nejvyššímu zhodnocení atraktivní investice do stavebních pozemků, rezidenčních nemovitostí nebo startupových firem.

Obliba investic do zemědělské půdy nebo nákupu jiných firem u bohatých Čechů klesá. S informacemi přišla na základě svého průzkumu J&T Banka. Toho se účastnily téměř dvě stovky osob, které disponují majetkem o hodnotě minimálně milion dolarů. Podle odhadů je v Česku asi osmadvacet tisíc dolarových milionářů.
V minulém roce preferovalo nejvíce českých dolarových milionářů investice do zemědělské půdy, a to 41 procent z nich. Letos však těmto investicím věří jen 28 procent respondentů, což je nejméně za posledních pět let. Důvodem poklesu zájmu je podle bohatých českých investorů razantní zvýšení cen zemědělské půdy kvůli jejímu skupování velkými společnostmi a dalšími multimilionáři. Objevila se také obava z možné novely zákona o zemědělské půdě, jež by umožnila předkupní právo půdy pro zemědělce, kteří na půdě pracují.
V současné době jsou pro české dolarové milionáře nejatraktivnější investicí nemovitosti. Někteří z nich se sice zmínili o možném přehřátí trhu, nicméně většina je přesvědčena, že hodnota nemovitostí, zejména bytů a kanceláří ve vybraných lokalitách v Praze, ještě nedosáhla svého maxima. Dlouhodobě ideální příležitost vidí investoři v oblasti startupů, tedy v rychle se rozvíjejících nově vzniklých firmách. Zhruba 37 procent dotazovaných milionářů uvedlo, že do startupů investují. Do technologických inovací nebo výzkumu investuje 29 procent českých dolarových milionářů.
Absolutní většina českých milionářů nabyla svůj majetek rozvojem podnikání
Průměrný český dolarový milionář je vysokoškolsky vzdělaný člověk ve věku mezi 52 a 53 lety vlastnící firmu a podíl jeho zahraničních investic činí v průměru 15 procent. Převážná většina českých milionářů nabyla majetek dlouhodobým rozvojem svého podnikání, nepřišli k němu dědictvím nebo v rámci restitucí. Typický milionář nastartoval své podnikání vlastním přičiněním v 90. letech minulého století a na rozdíl od častých případů z vyspělého světa mu nepomohlo dědictví nebo výraznější majetek rodičů.
Dolaroví milionáři jsou v České republice s velkou převahou muži, a to v 86 procentech. Obdobný trend lze sledovat i jinde ve světě. Hlavním zdrojem majetku českých a slovenských milionářů je v 82 procentech podnikatelská činnost či práce pro zaměstnavatele. Dvě procenta z nich získala majetek formou dědictví, prostřednictvím restitucí nebo výhry, kombinací práce a dědictví přišlo ke svému majetku 16 procent z nich.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.