Aktuálně:

Vloni se rekvalifikovalo 8 000 osob, před deseti lety to bylo desetkrát více

29.01.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vloni se rekvalifikovalo 8 000 osob, před deseti lety to bylo desetkrát více

Podle dat zveřejněných Úřadem práce ČR se v loňském roce rekvalifikovalo na 8 000 osob. V roce 2010 přitom počet rekvalifikovaných činil 72 649 osob. Během dekády se tak počet snížil téměř desetinásobně.


Odborníci předpokládají, že v následujících dvou letech bude, v důsledku pandemie, potřeba rekvalifikovat až 100 000 osob.
Z celkového počtu 8 069 osob více jak polovina (4 709) upřednostnila tzv. zvolenou rekvalifikaci. Zbylí uchazeči absolvovali některý z kurzů Úřadu práce ČR. Převažovaly kurzy na získání řidičského oprávnění a základních počítačových dovedností. Nejvíce měli
o rekvalifikace zájem lidé se základním vzděláním, výučním listem nebo maturitou ve věku nad padesát let. Celková částka, kterou ÚP na rekvalifikace v loňském roce poskytl, činí 71 058 tisíc korun. V letošním roce očekáváme zvýšený zájem o profese z oblastí, které posilují právě v souvislosti s pandemií covid, jako například online specialisté, nebo zdravotní a sociální péče,říká Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČE.
Systém musí fungovat tzv. modulově
Současný systém rekvalifikací poskytovaných Úřadem práce ČR však kvůli legislativním omezením nedokáže reagovat na potřebu jejich efektivní realizace tak, aby byly atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance. To vede ke sníženému zájmu. Úřad práce navíc nemůže zohlednit dosavadní praxi zaměstnance a ten tedy musí absolvovat celé vzdělávání. „Typickým příkladem je stavební dělník, který má v oboru mnohaletou praxi od obsluhy strojů, až po rozličné zednické práce. Bez výučního listu však pro Úřad práce postrádá odbornou způsobilost a musí absolvovat celý osmdesáti hodinový kurz,“ dodává Wiesner. Nově bude možné zohlednit dosavadní zkušenosti a rekvalifikovat osobu jen v těch oblastech, které opravdu neumí – tzv. modulově. „Tím se ušetří čas i peníze, protože absolvovat například jen čtyřicet hodin znamená nákladově padesát procentní úsporu a také o polovinu rychlejší nástup do nového zaměstnání,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side a.s.
 
 
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.