Klíčové suroviny pro moderní technologie, jako jsou chytré telefony, elektromobily či vojenské drony, jsou z velké části kontrolovány Čínou, což představuje strategické riziko. Právě proto americký prezident Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese podepsali dohodu v hodnotě 8,5 miliardy dolarů.
Tato dohoda má za cíl posílit dodávky kritických nerostů mimo čínský vliv, čímž nejen diverzifikuje globální trhy, ale také otevírá nové příležitosti pro Evropu v éře technologické války.
Od vědecké výměny ke strategickému partnerství
Spolupráce mezi USA a Austrálií v oblasti nerostů není novinkou, ale spíše logickým vyvrcholením desetiletí úsilí. Již v 90. letech 20. století instituce jako U.S. Geological Survey (USGS) a Geoscience Australia sdílely data o ložiscích, což pomohlo mapovat potenciál Austrálie – země, která disponuje zásobami 43 z 55 minerálů, jež USA považují za kritické. To formalizovalo první dohodou o partnerství, následovanou akčním plánem proti čínské dominanci. V roce 2021, kdy bezpečnostní pakt AUKUS s Británií rozvířil vody v Pacifiku, byly položeny základy pro integraci energetiky a průmyslu. V roce 2023 pak přišel „Kompakt o klimatu, kritických nerostných surovinách a transformaci čisté energie“, který propojil zelenou agendu s dotacemi z americké legislativy Inflation Reduction Act. Nynější dohoda z října 2025 to posouvá dál. Obě země slibují po miliardě dolarů do prioritních projektů během šesti měsíců.
Co to znamená pro světový trh?
Spolupráce se zaměřuje na kritické nerostné suroviny – minerály nezbytné pro moderní technologie, obranu a obnovitelnou energii, které jsou obtížně nahraditelné a závislé na hrstce dodavatelů. Mezi nimi vynikají vzácné zeminy (REE) – skupina 17 kovů používaných v polovodičích, bateriích, větrných turbínách či vojenských magnetech. Čína ovládá asi 70 % světové rafinace těchto kovů.
Konkrétní příklady? Projekt Alcoa-Sojitz na zpětné získávání gallia – kovu klíčového pro čipy a solární panely – dostane 200 milionů dolarů od obou zemí a může pokrýt až 10 % globální produkce. Stejně tak Arafura Nolans v australském Severním teritoriu, s investicí 100 milionů USD, slibuje 5 % světových REE. Vzniká i nová Americko-australská skupina pro zabezpečení dodávek, vedená ministry energetiky, což posílí bezpečnost zásobování. Americká a australská vláda to oslavují jako krok k ochraně národní bezpečnosti, zatímco průmyslníci jako Alcoa a Arafura Rare Earths vidí nová pracovní místa a technologický skok. Naopak Čína to označuje za „militarizaci trhu“. V Austrálii kritici varují před ztrátou suverenity – USA by mohly získávat suroviny levně, zatímco Austrálie zůstane pouze dodavatelem. A environmentální aktivisté? Poukazují na rizika těžby pro přírodu, což připomíná debaty o lithiu v Jižní Americe.
Pokud projekty jako Arafura uspějí, mohla by se během pěti až deseti let snížit závislost na Číně a ceny by klesly o 10–20 %. Ale co když přijde politická změna nebo nové regulace? My v Evropě bychom měli posílit vlastní kapacity a partnerství, aby nás nová rovnováha sil neoběhla.
Zdroj info: CNBC, mining.com, pm.gov.au, CSIS.org
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
