Představte si, že vám lékař řekne: „Ta čokoládová tyčinka ve vaší ruce má víc společného s cigaretou než s jídlem.“ Zní to absurdně? Studie amerických vědců z Harvardu, University of Michigan a Duke University tvrdí něco podobného: ultrazpracované potraviny by měly podléhat podobně přísné regulaci jako tabákové výrobky.
Když limonáda nahradí cigaretu
Studie publikovaná začátkem února 2026 v odborném časopise Milbank Quarterly staví ultrazpracované potraviny (UPFs) a cigarety vedle sebe – a podobnosti jsou zarážející. Obojí je průmyslově navrženo tak, aby vyvolávalo závislost. Obojí využívá pečlivě vypočítané „dávky“ látek, které aktivují odměňovací centra v mozku.
„Moji pacienti mi říkají: ‚Cítím se závislý na těchto věcech, toužím po nich – dříve jsem kouřil cigarety, teď mám stejný zvyk, ale je to s limonádou a koblihami. Vím, že mě to zabíjí, chci přestat, ale nedokážu to,'“ popisuje profesorka Ashley Gearhardtová z University of Michigan, klinická psycholožka specializující se na závislosti.
Paralely jdou dál. Stejně jako tabákový průmysl v padesátých letech propagoval cigaretové filtry jako „zdravější inovaci“, dnes výrobci ultrazpracovaných potravin láká spotřebitele nápisy „bez tuku“ nebo „bez cukru“ – což autoři studie nazývají „health washingem“.
Co vlastně jíme?
Ultrazpracované potraviny – to nejsou jen chipsy a sladkosti. Jde o průmyslově vyráběné produkty obsahující emulgátory, umělá barviva a příchutě, které v běžné kuchyni nenajdete. Patří sem slazené nápoje, instantní polévky, hotová jídla, ale třeba i mnoho druhů průmyslově vyráběného chleba nebo cereálií.
V západních zemích tvoří tyto potraviny více než polovinu průměrného jídelníčku. V Evropě je to v průměru 27 % denního energetického příjmu, v České republice se odhady pohybují mezi 30 až 50 procenty. Každý Čech zkonzumuje ročně zhruba 200 kilogramů ultrazpracovaných potravin.
Důsledky? Vysoká konzumace UPFs je spojována se zvýšeným rizikem až 32 různých zdravotních problémů – od obezity přes cukrovku druhého typu, srdeční choroby až po některé druhy rakoviny a deprese.
Regulovat, nebo nechat být?
Autoři studie navrhují přístup inspirovaný regulací tabáku: omezení marketingu, strukturální intervence, možná i soudní spory. Klíčové je podle nich přestat svalovat odpovědnost na jednotlivce a začít požadovat zodpovědnost od potravinářského průmyslu.
Ne všichni odborníci jsou ale přesvědčeni, že srovnání s cigaretami je zcela na místě. Martin Warren, vědecký ředitel Quadram Institute a profesor biochemie na University of Kent, upozorňuje, že zatímco nikotin je farmakologicky návykový, u ultrazpracovaných potravin může jít spíš o naučené preference. Navíc – na rozdíl od kouření – jídlo potřebujeme k přežití.
Profesorka Gearhardtová na to má jasnou odpověď: stejně jako rozlišujeme alkoholické nápoje od ostatních, můžeme rozlišit škodlivé ultrazpracované potraviny od běžného jídla.
A co u nás?
V České republice zatím žádné specifické nástroje pro omezení spotřeby ultrazpracovaných potravin zavedeny nebyly. Debata se ale vede – jak na úrovni EU, tak v jednotlivých státech. Tlak na regulaci roste, stejně jako povědomí spotřebitelů.
Možná je načase přestat se dívat na průmyslově vyráběné pochutiny jako na nevinné potraviny a začít je vnímat tím, čím podle vědců skutečně jsou: produkty navrženými k maximální konzumaci.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
