Aktuálně:

Trumpova obchodní válka: 35 % clo na Kanadu a hrozba pro světový obchod

13.07.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trumpova obchodní válka: 35 % clo na Kanadu a hrozba pro světový obchod

Americký prezident Donald Trump udeřil na Kanadu s 35% clem na veškeré dovážené zboží, a to už od 1. srpna 2025. Zároveň zvažuje cla 15–20 % pro další země, což vyvolává obavy z nové vlny obchodní války. Jak tento krok ovlivní globální ekonomiku?

Když se řekne obchodní válka, mnozí z nás si vybaví napětí mezi USA a Čínou z minulých let. Dnes se však dějiště přesouvá blíže k americkým hranicím – konkrétně k sousední Kanadě. Prezident Donald Trump oznámil zavedení 35% cla na veškeré kanadské zboží, a to s platností už od příštího měsíce. A to není všechno. Pro ostatní země bez specifických obchodních dohod zvažuje cla ve výši 15 až 20 %, přičemž některé státy a sektory čelí ještě tvrdším sazbám.

Clo jako zbraň: Proč Trump udeřil na Kanadu?

Clo může být vnímáno jako nástroj ochrany domácího trhu, ale také jako prostředek, který může narušit obchodní vztahy. Trumpova administrativa tento nástroj používá s cílem chránit americký průmysl a snížit obchodní deficit. Kanada, druhý největší obchodní partner USA po Mexiku, se stala terčem kvůli sérii odvetných cel, kterými reagovala na dřívější americká opatření, například na cla na ocel a hliník ve výši 25 % zavedená už na začátku roku 2025. Dalším spouštěčem napětí byla kanadská digitální daň, která se nelíbí americkým technologickým gigantům. Jak uvedl sám Trump, „Kanada místo spolupráce volí konfrontaci, a my na to musíme odpovědět“.

Tento krok není ojedinělý. Už během prvního Trumpova mandátu v letech 2017–2020 jsme byli svědky podobných cel na ocel a hliník, které Kanada tehdy ostře kritizovala a odpověděla vlastními opatřeními. Historie se opakuje, jen s větší razancí – 35 % je sazba, která může kanadské exportéry doslova položit na kolena. A co víc, podle dat z minulých etap obchodních sporů byla hodnota kanadského zboží zasaženého odvetnými cly už dříve na úrovni 29,8 miliardy kanadských dolarů.

Globální domino: Cla nejen na Kanadu

Trumpova politika se ale nezastavuje u kanadských hranic. Pro země bez specifických dohod, kam patří i řada evropských států, hrozí plošná cla 15–20 %. Některé země a sektory už teď čelí ještě vyšším sazbám – například 50 % na Brazílii, 30 % na Alžírsko, Irák či Srí Lanku, nebo dokonce až 200 % na farmaceutické produkty. Evropská unie zatím bojuje s 10% clem na většinu zboží, ale vyjednávání pokračují pod hrozbou zvýšení na 50 %. 

A co na to Kanada? Premiér Mark Carney se 11. července 2025 jasně vyjádřil: „Budeme bránit zájmy našich podnikatelů a pracovníků.“ Připravují se další protiopatření, a tak se zdá, že obchodní napětí jen tak neustoupí. Mezinárodní ekonomové varují před narušením dodavatelských řetězců a růstem cen, zatímco globální finanční trhy už teď reagují poklesem indexů.

Co bude dál? Pokud Kanada do 1. srpna 2025 nevyjedná zmírnění cel, 35% sazba začne platit a pravděpodobně vyvolá další odvetu. Evropská unie zatím hledá diplomatické řešení, ale riziko vyšších tarifů zůstává. Lze odhadovat, že pokud by došlo k další eskalaci, firmy – včetně těch českých – by mohly začít přesouvat výrobu do zemí s nižšími bariérami, což by změnilo globální výrobní mapu.

A co když se změní politická scéna? Nástup nové administrativy v USA by mohl přinést změnu kurzu, ale to je hudba budoucnosti. Zatím jsme svědky protekcionismu, který může globální ekonomiku přibrzdit víc, než si mnozí uvědomují.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: reuters.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.