Aktuálně:

Sociální služby dostanou skoro miliardu na výdaje kvůli koronaviru

16.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sociální služby dostanou skoro miliardu na výdaje kvůli koronaviru

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli koronavirové nákaze. Mimořádné dotace schválila vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce.
Peníze by měly dorovnat výdaje na ochranné pomůcky i přesčasy a také výpadek příjmů, protože zařízení nemohla přijímat nové klienty.
Vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května souhlasila ale jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun. Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, které ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se kabinet nedohodl. Chtěl vyjednávat s kraji o jejich podílu. Sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky předloni zřizoval 21 z 3 447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné.
Česko bylo od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Dotace mají pokrýt období od 13. března do konce května. Vláda na ně vyčlenila dnes 989,79 milionu korun. „Částku použijeme z nevyčerpaných prostředků na odměny,“ uvedla Maláčová. Peníze by podle ní měli dostat přímo jednotliví poskytovatelé služeb podle svých výdajů, dotace se nebudou rozdělovat přes kraje. Ministerstvo výzvu k podávání žádostí vyhlásí v příštích dnech. Podle tiskového oddělení jsou dotace pro „všechny registrované poskytovatele, i ty mimo krajskou síť“.
Dotace by měly pokrýt zvýšené výdaje kvůli nákaze, a to na ochranné pomůcky, dezinfekce, čisticí prostředky, potraviny, internet, energie, pohonné hmoty, karanténu či úpravu prostor. Dorovnat by měly zařízením i výpadek příjmů. Domovy musely vyčlenit desetinu kapacity na karanténu a nemohly přijímat nové klienty.
V Česku předloni v 3 447 zařízeních sociálních služeb pracovalo 100 500 lidí. Většinu domovů pro seniory či postižené provozují kraje a obce, většinu ambulantních a terénních služeb, azylových domů či nocleháren pak neziskové a církevní organizace. Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký ČTK už dřív řekl, že peníze kvůli zvýšeným výdajům a nižším příjmům budou chybět hlavně v dalších měsících. Část služeb by bez dofinancování nejspíš musela omezit provoz a propouštět.
Zařízení sociálních služeb na programy pomoci od státu většinou nedosáhnou. Například příspěvky na náhrady mezd se z kurzarbeitového programu Antivirus nedají čerpat, pokud zaměstnavatel dostává peníze na mzdy z veřejných rozpočtů či z EU. Sociální služby se hradí z velké části z dotací. S péčí poskytovatelé nepodnikají, takže pro ně nejsou ani garantované úvěry na podnikání.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.