Zatímco se svět baví o tom, kdy a jak skončí válka na Ukrajině, Norsko s Německem v Bruselu oznámily, že do konce roku pošlou dalších 700 milionů eur na nákup zbraní pro Kyjev. Norové dají 500 milionů, Němci 200 milionů – obojí skrz alianční program NATO, který umožňuje nakupovat americkou vojenskou techniku. Není to charita. Je to investice do toho, aby Ukrajina mohla vyjednávat o míru z pozice síly, ne zoufalství.
Pět miliard do konce roku – a pak dál
Šéf NATO Mark Rutte dnes potvrdil, že spojenci do konce roku přispějí na tuto iniciativu celkem kolem pěti miliard dolarů, tedy zhruba 104 miliard korun. A už teď mluví o tom, že v příštím roce by chtěl vidět miliardu dolarů měsíčně – ideálně až 15 miliard ročně. Západ přechází od krizového režimu k dlouhodobé strategii. Už to není jen o tom zastavit ruský postup. Jde o to udržet Ukrajinu v boji tak dlouho, dokud Moskva nepochopí, že válku nevyhraje.
Rutte to formuloval jasně: „Je důležité, že zbraně na Ukrajinu stále míří.“ Zmínil českou muniční iniciativu i další bilaterální podporu. Evropa už neřeší, jestli Ukrajinu podpoří, ale jak efektivně a jak dlouho.
Trump, Rutte a „mlýnek na maso“
Zajímavé je, jak Rutte citoval amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prý s ním „naprosto souhlasí“ v tom, že válka je „mlýnek na maso“, který musí skončit. Zároveň ale dodal, že cesta k míru nevede přes ústupky, ale přes sílu. Dát Rusku najevo, že sankce fungují a zbraně proudí dál – to je podle něj recept na to, aby Kyjev mohl vyjednávat z pozice, která mu něco přinese.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul byl ještě přímější: „Putin zatím nedal najevo žádnou skutečnou připravenost vyjednávat o míru. Chce nás rozdělit, oslabit naši alianci.“ A právě proto Berlín posílá dalších 200 milionů eur. Není to gesto dobré vůle. Je to signál, že Evropa nemá v plánu couvnout.
Estonsko nabízí vojáky, Amerika chybí
Jednání v Bruselu mělo ještě jeden pikantní moment: americký ministr zahraničí Marco Rubio se neúčastnil. Rutte to okomentoval diplomaticky – prý je „velmi zaměstnaný“ a za jeho nepřítomností se „nemá nic hledat“. Místo něj dorazil náměstek Christopher Landau. Přesto absence šéfa americké diplomacie při tak klíčovém jednání něco vypovídá.
Na druhou stranu: estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že Tallinn je připraven poslat vojáky na Ukrajinu, pokud budoucí mírová dohoda bude obsahovat ustanovení o mírových silách. To je prohlášení, které by před rokem znělo jako science fiction. Dnes je to součást debaty o tom, jak bude vypadat bezpečnostní architektura po válce.
Dlouhá hra místo rychlých řešení
Norsko s Německem ukázaly, že Evropa už nepočítá s tím, že se válka vyřeší za pár měsíců. Sedm set milionů eur na zbraně je jasný vzkaz: budeme v podpoře pokračovat tak dlouho, jak bude třeba. A pokud Putin doufá, že Západ unaví, pak se mýlí.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


