Rada ČNB nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny

Nejistotu ale podle ekonomů vyvolává další vývoj kolem šíření koronaviru, který by mohl v extrémním případě vést až ke spuštění alternativních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok upozornil na to, že druhá vlna pandemie představuje nejvýraznější riziko v rámci aktuální srpnové prognózy ČNB. Ta počítá letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. Podle guvernéra se základní scénář srpnové prognózy centrální banky zatím poměrně dobře naplňuje a odpovídá mu stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.
Zároveň dnes ale Rusnok uvedl, že pokud by se situace kolem pandemie blížila té na jaře, pak se vývoj ekonomiky přiblíží alternativnímu scénáři, který ČNB vypracovala v rámci květnové prognózy. Podle něj by s nástupem další vlny na konci letošního roku mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta.
„Stále doufáme a nemáme nějaké důvody pro to, abychom ten alternativní scénář začali považovat za hlavní scénář. Evidentní je, že pokud se situace bude blížit té situaci na jaře, tak se tomu scénáři budeme blížit… Zatím jsme ale tomuto scénáři stále velmi vzdálení a doufáme, že nenastane,“ uvedl dále Rusnok.
Vedle aktuální situace kolem šíření koronaviru rada zařadila mezi další rizika a nejistoty vývoj rozpočtové politiky a skladbu nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem inflace. Rozpočtová opatření diskutovaná vládou by přitom podle Rusnoka mohla na ekonomiku působit pozitivně.
„Ačkoli se zotavení ekonomiky příchodem druhé vlny zpomalí, prozatím se nedomníváme, že by druhá vlna a navazující restrikce způsobily tak závažné škody, aby ČNB musela přistoupit k dalším nestandardním nástrojům měnové politiky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. V tuto chvíli tak nadále předpokládá dlouhodobější stabilitu sazeb, a to nejméně do poloviny příštího roku.
ČTK