Aktuálně:

Průmysl a teplárenství se bouří kvůli směrnicím ke Green Dealu

28.10.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průmysl a teplárenství se bouří kvůli směrnicím ke Green Dealu

Horní komora českého parlamentu bude projednávat tzv. žlutou kartu Evropské komisi. K jejímu vystavení vyzvala Senát Hospodářská komora.  Je to pro Českou republiku poslední možnost iniciovat revizi energetického balíčku Fit for 55.

„Hospodářská komora ČR vnímá naléhavou potřebu reagovat na klimatické změny a uvědomuje si, že vláda ČR sice souhlasila se záměrem politiky Green Deal, ale zároveň připravila kritické stanovisko k prováděcím směrnicím balíčku Fit for 55. V současné době, kdy dramatické zvýšení cen energií způsobené i prudkým nárůstem plateb za vypouštění emisí CO2 ohrožuje český průmysl i životní úroveň občanů, považuje Hospodářská komora za nutné upozornit na zásadní rizika, která s těmito směrnicemi souvisí,“ píše se v úvodu jejího prohlášení.
HK varuje, že při radikálním naplňování klimatického balíčku Fit for 55 budou domácnosti i podnikatelé České republiky čelit nejen dalšímu celkovému zvyšování cen, ale i ztrátě pracovních příležitostí v dotčených regionech, poklesu konkurenceschopnosti a životní úrovně a naše země nemusí být do budoucna soběstačná z pohledu strategického zabezpečení základními energetickými zdroji. Možnosti využít modernizačních a dalších fondů k investicím do nových, perspektivních průmyslových odvětví mohou (pokud vůbec) přinést pozitivní efekt až s velkým časovým zpožděním. Během této doby hrozí naší zemi relativní zaostávání za hospodářským růstem nejvyspělejších evropských zemí.
Hospodářská komora ČR se domnívá, že směrnice balíčku Fit for 55 porušují principy subsidiarity i proporcionality. Navíc, tento ambiciózní balíček byl přijat bez podrobné studie dopadů na ekonomiku a životní úroveň jednotlivých zemí a jednotlivých ekonomických sektorů. „Evropská komise by měla znovu přezkoumat, zda navržené směrnice povedou k cílům Green Dealu a zda některá ustavení směrnic nepřiměřeným způsobem nenaruší fungování energetiky a průmyslu v Evropské unii a v konečném důsledku nepodkopou politickou a celospolečenskou podporu klimatických politik.“
Česká republika má podle HK nyní poslední možnost iniciovat revizi tohoto ambiciózního projektu. Proto vyzývá Senát, aby vystavil takzvanou žlutou kartu k návrhům Evropské komise. „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně Hospodářská komora je přesvědčena, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro ČR představují největší riziko. Nový evropský klimaticko energetický balíček bude mít zásadní dopady na hospodářství a energeticky náročná odvětví průmyslu všech členských států EU, nejen Českou republiku. Pokud stejný krok udělají parlamenty dalších států, Evropská komise bude muset návrhy znovu projednat. Česká republika by tak získala další šanci obhájit své zájmy.“
Se svými obavami ohledně směrnice Fit for 55 se na předsedu vlády Andreje Babiše, předsedy dalších politických stran a předsedy příslušných parlamentních výborů obrátili i zástupci několika průmyslových svazů a organizací.  „Rádi bychom vás upozornili na to, že pokud by byl balík FF55 schválen v podobě navrhované EK, bude to pro naše členské firmy znamenat takové navýšení přímých i nepřímých nákladů, že se velmi rychle staneme nekonkurenceschopnými.“
Jakkoliv lze čekat určitou cenovou korekci dramatický růst cen elektrické energie a zemního plynu, jedná se podle průmyslníků o předzvěst budoucnosti. Cena emisní povolenky překročila hranici 60 eur, s čímž ještě před rokem nepočítal vůbec nikdo, a tím méně EK: všechny dopadové studie, jež doposud zpracovávala, počítaly s cenou kolem 30 eur. „Dražší energie a povolenky dopadnou negativně nejen na peněženky domácností, ale i na nás a celou ekonomiku. Jakkoliv podporujeme snižování antropogenních emisí CO2 a úsilí EU o dosažení uhlíkové neutrality, nemůžeme nevyjádřit naše znepokojení z možných dopadů zbrklé, neodborné a ideologické dekarbonizační politiky.“
Na dopise participovaly Ocelářská unie, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, Svaz chemického průmyslu ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Cihlářský svaz Čech a Moravy, Asociace českého papírenského průmyslu, Sdružení velkých spotřebitelů energie a Svaz výrobců vápna.
Proti legislativnímu balíčku Evropské komise se vymezuje i Teplárenské sdružení ČR, které už deklarovalo záměr do roku 2030 nahradit využití uhlí v teplárnách obnovitelnými zdroji a zemním plynem. „Jediným pozitivním návrhem celého balíčku je zavedení obchodování pro emise z menších zdrojů, což by narovnalo tržní podmínky, aby za emise neplatili jen lidé připojení na teplárny. Jinak celý balíček transformaci teplárenství jen hází klacky pod nohy,“ uvádí ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Podle Hájka vytvořila Komise celý balík zbytečných problémů počínaje nesmyslným zpřísňováním podmínek v už tak „přepáleném“ systému emisního obchodování, přes nesmyslné zdanění biomasy až po definici účinného dálkového vytápění, která by jen komplikovala jeho rekonstrukce.
Vypadá to, že Senát se chystá nářky průmyslu a teplárenství vyslyšet. Výbor pro hospodářství vyzval výbor pro Evropské záležitosti, aby u všech návrhů směrnic důsledně posoudil soulad směrnic porušení subsidiarity, což je předpoklad k tomu, aby mohlo být uděleno odůvodněné stanovisko neboli tzv. žlutá karta. „Jsem silně znepokojen návrhy balíčku fit for 55, při současné energetické krizi, kterou vidíme kolem sebe, je to přilévání oleje do ohně. Obáváme se, že přijetí balíčku v této podobě by znamenalo další zdražování energií a obrovské výdaje státu,“ říká místopředseda výboru pro hospodářství zemědělství a dopravu Lumír Aschenbrenner.
Nyní v Senátu bude finální doporučení pro plénum dávat výbor pro Evropské záležitosti. Poté se 5. listopadu k tématu vyjádří plénum Senátu. Sice je málo pravděpodobné, že se v Evropské unii najde dostatek parlamentů, které by žlutou kartu schválily. Koneckonců i česká Poslanecká sněmovna částečně kvůli volbám se k návrhu nevyjádřila. Ale případné usnesení Senátu bude jasným signálem pro budoucí vládu, že bude v Evropské unii třeba tvrdě vyjednávat. Stejně jako to vyjádřilo například Maďarsko.
Foto: Pixabay


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.