Aktuálně:

Příměří podle Trumpa: čtyři dny klidu, pak rakety v mrazu

05.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Příměří podle Trumpa: čtyři dny klidu, pak rakety v mrazu

Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem o pozastavení útoků na ukrajinskou energetiku. Problém je, že žádná formální dohoda neexistovala – jen Trumpův telefonát a Putinovo „hezké“ gesto, které každá strana pochopila jinak. Zatímco diplomaté hledali slova, tisíce Ukrajinců mrzly v bytech bez topení.

Týden, který trval čtyři dny

Když Donald Trump minulý čtvrtek oznámil, že Putin přislíbil týdenní pauzu v útocích kvůli extrémním mrazům, znělo to jako vzácný projev humanity. „Souhlasil s tím. A musím říct, že to bylo velmi hezké,“ pochválil Trump ruského prezidenta. Kreml ovšem vzápětí upřesnil: pauza platí jen do neděle.

V noci na úterý, když teploty v Kyjevě klesly na minus dvacet stupňů, Rusko vypálilo na Ukrajinu 71 raket – z toho 32 balistických – a 450 dronů. Cílem byla energetická infrastruktura. Výsledek? Více než tisíc obytných budov v hlavním městě bez topení, stovky tisíc lidí v Charkově ve tmě a mrazu. „Buď Rusko věří, že týden má čtyři dny místo sedmi, nebo se rozhodlo pokračovat ve válce,“ konstatoval Zelenskyj.

Trump na dotaz novinářů reagoval pragmaticky: „Bylo to od neděle do neděle a pak to skončilo. Včera večer je tvrdě zasáhl. Dodržel slovo.“ Jinými slovy – žádné porušení, jen vypršení časově omezené nabídky.

Energetický teror jako strategie

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku jsou systematickou taktikou od podzimu 2022. Cílem je zlomit morálku civilního obyvatelstva a donutit Kyjev k ústupkům. Mezinárodní humanitární právo takové útoky klasifikuje jako válečné zločiny – Mezinárodní trestní soud vydal na Vladimira Putina zatykač.

Ruští propagandisté to ani neskrývají. „Nahnali jsme Ukrajinu do doby kamenné. Přichází děsivá zima. Energetický systém je extrémně citlivý,“ chlubil se ve státní televizi moderátor Vladimir Solovjov.

Generální tajemník NATO Mark Rutte, který v úterý navštívil Kyjev, označil útok za „opravdu špatný signál“ před středečními rozhovory v Abú Zabí. Zároveň ocenil Trumpa jako jediného, kdo může zprostředkovat mír. Otázka je, zda Moskva má o mír vůbec zájem.

Co přijde po příměří, které nebylo

Ukrajina s partnery připravila víceúrovňový plán na vynucení případného příměří. Pokud by Rusko porušilo klid zbraní, následovala by do 24 hodin diplomatická výstraha, po 72 hodinách vojenská odpověď koalice – včetně amerických sil.

Než se ale dostaneme k vynucování příměří, muselo by nějaké nastat. A to vyžaduje víc než Trumpův telefonát a Putinovo gesto na čtyři dny. Tisíce ukrajinských rodin mezitím tráví noci ve vymrzlích bytech. 

Zdroj info: The Guardian

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.