Aktuálně:

Pošta získá podpisem nové smlouvy s ČSOB miliardy korun navíc

23.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pošta získá podpisem nové smlouvy s ČSOB miliardy korun navíc

Česká pošta získá díky nové smlouvě s ČSOB o poskytování bankovních a pojišťovacích služeb v průběhu příštích deseti let několik

miliard korun navíc. Generální ředitel České pošty Martin Elkán novinářům včera sdělil, že smlouvu platnou od příštího roku má pošta s bankou uzavřít příští týden. Výnosy pošty z finančních služeb, jež se dosud pohybovaly kolem jedné a půl miliardy korun za rok, by se v průběhu příští dekády měly zvýšit o patnáct procent. 
Banka ČSOB má s poštou smlouvu o poskytování finančních služeb na pobočkách do konce roku 2017. Díky ní pošta získává ročně asi 1,5 miliardy korun. ČSOB však v minulém roce vyhrála výběrové řízení na poskytování služeb i pro další období. Česká pošta má také do dvou let navýšit počet specializovaných přepážek pro finanční služby na pobočkách o 130 míst, což činí rozšíření o 60 procent, přičemž náklady na jejich vybudování bude hradit ČSOB. Banka do spolupráce s poštou celkově investuje stovky milionů korun.
Co se poboček pošty týká, v současné době mohou zákazníci platit kartou na 700 z celkových 3200 poboček. Generální ředitel České pošty informoval, že další místa s možností platby kartou budou přibývat. „Určitě budeme otevírat další místa, která platbu kartou umožní, tam, kde to bude dávat finanční smysl,“ dodal.
Od poloviny roku mají být všichni doručovatelé balíků nově vybaveni terminály pro platbu kartou. Další novinkou pak mají být automatizované přepážky pro výdej balíků, tzv. Balíkovny, kterých má v tomto roce vzniknout zhruba stovka. Na balíkovém trhu pošta plánuje zvýšit svůj podíl o 10 procent, ze současných 40 na 50 procent.
Počet tzv. partnerských pošt, jež provozují smluvní partneři pošty, se zvýšil z 56 v roce 2014 v polovině letošního roku na 345. Do konce roku jich má být 400. Asi 53 procent všech partnerů tvoří obce, 21 procent fyzické osoby a 20 procent spotřební družstva. Zbylá procenta připadají na právnické osoby.
Od příštího roku si bude stát podle ministra vnitra Milana Chovance vybírat nového držitele poštovní licence a měl by definovat rozsah služeb, které si bude od pošty objednávat. V současnosti má stát poště platit kompenzaci půl miliardy korun na poskytování tzv. univerzální služby. V tomto roce pošta očekává zisk kolem 100 milionů korun. Loni činil zisk 190 milionů korun. Obrat se pohybuje okolo 19 miliard korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.