Aktuálně:

CzechTrade v Německu posiluje, kancelář otevře i v Mnichově

23.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CzechTrade v Německu posiluje, kancelář otevře i v Mnichově

Státní agentura CzechTrade otevře novou kancelář v Mnichově.

Německo je pro Česko největším obchodním partnerem a zájem českých exportérů o německý trh roste. Další prostor pro rozšiřování sítě zahraničních zastoupení agentury ale již není. Aktuálně má CzechTrade 51 kanceláří na pěti kontinentech.
„Rozhodnutí již padlo a CzechTrade bude pracovat, aby kancelář byla co nejdříve otevřena,“ sdělil včera ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Agentura se podle něj nyní zaměří na zkvalitňování služeb.
Německo je pro Českou republiku největší obchodní partner a míří do něj největší podíl českého exportu.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček uvedl, že Bavorsko vstřebá třetinu našeho exportu do Německa. „CzechTrade by spíše měl podporovat export na mimoevropské trhy, na druhou stranu klíčová evropská teritoria by měla být pokryta. Mnichov se nám proto zdá logický,“ doplnil.
Loni podpořil CzechTrade při vstupu na německý trh 259 firem
Zájem českých exportérů o Německo vzrůstá. Agentura CzechTrade v minulém roce podpořila při vstupu na německý trh 259 firem. Šlo tak o více než poloviční meziroční nárůst. Od ledna do dubna letošního roku se zvýšil český vývoz do Německa o 5,2 procenta na 459 miliard korun.
Nově chtějí do Německa vyvážet zejména menší firmy do sta zaměstnanců, zejména výrobci potravin a spotřebního zboží nebo poskytovatelé IT služeb.
Německá pobočka CzechTrade v Düsseldorfu patří mezi nejvytíženější z 51 kanceláří agentury po světě. Obrací se na ni většinou malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, přičemž dominují firmy ze strojírenského, elektrotechnického, plastikářského a potravinářského průmyslu.
Agentura CzechTrade, řízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, funguje od roku 1997. Jejím cílem je pomáhat českým firmám a podnikatelům proniknout na zahraniční trhy. V roce 2015 pomohla českým exportním firmám získat zakázky za 1,3 miliardy korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.