Aktuálně:

Pojišťovny kvůli novému zákoníku platí více za pracovní úrazy

29.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pojišťovny kvůli novému zákoníku platí více za pracovní úrazy

V Česku roste celkové pojistné plnění kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání, vyplývá z údajů pojišťoven.

Zvedají se i finanční náhrady, takzvané renty, například Kooperativa vyplácí v průměru osmnáct tisíc korun měsíčně. Možné další navýšení vyplácených peněz lidem přináší nový zákoník práce, který začal platit letos v říjnu. Češi si v práci přivodí ročně desítky tisíc úrazů a nemocí.
V Česku se výrazně změnila povaha nemocí z povolání. Zatímco před čtyřiceti lety vedly ve statistikách infekční nemoci, nyní jsou v čele žebříčku choroby plynoucí z přetěžování horních končetin. Následují infekční, kožní a respirační nemoci. Nejvíce vážných úrazů se stává ve zpracovatelském průmyslu. V přepočtu na 100 tisíc pojištěnců patří mezi nejrizikovější odvětví zemědělství, lesnictví i stavebnictví,“ uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá snižováním úrazovosti v průmyslových firmách.
Pojišťovna Kooperativa uvedla, že každým rokem stoupá v průměru o tisícovku počet žádostí o odškodnění kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. „Sílící trend se dá ilustrovat na rozdílu loňského roku, kdy jsme evidovali přes 53 tisíc případů, zatímco v roce 2014 jich bylo o čtyři tisíce méně. Loni jsme celkově vyplatili na pojistném plnění přes čtyři miliardy korun, v roce 2014 to bylo 3,1 miliardy. Více než polovina vyplaceného plnění šla loni na úhradu rent, což je finanční odškodnění, které zaměstnanci kompenzuje ušlý výdělek po pracovním úrazu s trvalými následky nebo kvůli nemoci z povolání,“ uvedl mluvčí pojišťovny Milan Káňa.
Rostoucí sumu vypláceného pojistného plnění ze zákonného pojištění potvrzuje Česká pojišťovna. Podle mluvčí Ivany Buriánkové jde za poslední roky o pravidelný mírný růst, který je nejvíce ovlivněn růstem průměrných výdělků. „Nejčastěji plníme z důvodu pracovních úrazů, nemocí z povolání je méně,“ dodala.
Podle Kooperativy meziročně roste i průměrná měsíční renta, která v loňském roce přesáhla 18 tisíc korun. To je o 1 300 korun víc než před čtyřmi lety. „Naopak mírně klesá počet rent, které klientům každoročně vyplácíme. Zatímco v roce 2016 jsme jich spravovali 10 075, letos je to 9 829 případů. Od letošního října pojišťovny nově promítají do výpočtu renty i minimální mzdu, která byla platná ke dni, kdy se zaměstnanec evidoval na úřadu práce z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nový výpočet tak může některým lidem zvýšit vyplácenou sumu, což je důležitá změna, jíž přinesl zákoník práce,“ řekl Káňa.
Odškodnění po pracovních úrazech roste i díky tomu, že se lidé častěji obrací na firmy, které jim pomáhají získat peníze z pojišťovny, nebo od zaměstnavatele, který plnění stejně následně uplatní u pojišťovny. „Při odškodnění přes zaměstnavatele dostane poškozený pracovník většinou několikanásobně méně peněz. Zaměstnavatel často lidi donutí k výpovědi a dál to neřeší. Zaměstnanec má přitom nárok na dorovnání mzdy, když přijme práci za menší mzdu. Navíc se s novým občanským zákoníkem zvedla hodnota bodu a odškodňuje se nově také ztížení společenského uplatnění,“ uvedla Jaroslava Becková ze společnosti Vindicia, která se odškodněním lidí po úrazech zabývá.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.