Aktuálně:

Pákistán v digitální hře: 2 000 MW pro těžbu bitcoinů a novou éru

26.05.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pákistán v digitální hře: 2 000 MW pro těžbu bitcoinů a novou éru

Pákistán se rozhodl vstoupit do světa kryptoměn ve velkém stylu – vyčlenil kapacitu 2 000 megawattů elektřiny pro těžbu bitcoinů a rozvoj center umělé inteligence. Je to odvážný krok, který má proměnit přebytečnou energii v ekonomický růst, přilákat investice a vytvořit pracovní místa. Co za tím stojí a jaké to může mít dopady?

Pákistán, země čelící dlouhodobým ekonomickým výzvám, se rozhodla vsadit na digitální budoucnost. V květnu oznámila vláda alokaci 2 000 megawattů (MW) elektrické energie pro těžbu bitcoinů a provoz datových center zaměřených na umělou inteligenci (AI). Tento krok může znít jako scéna z futuristického filmu, ale co to vlastně znamená? A může se tato riskantní sázka na digitální budoucnost vyplatit?

Energie jako nové zlato: Proč Pákistán sází na kryptoměny?

Pákistán se potýká s problémem nevyužité kapacity ve svých elektrárnách. Místo aby tato energie zůstávala nevyužitá, rozhodla se vláda proměnit ji v něco, co má v dnešním světě obrovskou hodnotu: výpočetní výkon pro těžbu bitcoinů. Těžba, neboli „mining“, je proces, při kterém počítače řeší složité matematické úlohy, aby ověřily transakce v síti bitcoinu a vytvořily nové mince. A ano, je to energeticky náročné – 2 000 MW je srovnatelné s výkonem velké elektrárny nebo spotřebou menšího evropského státu.

Proč právě teď? Pákistán se v roce 2023 těsně vyhnul státnímu bankrotu a hledá nové zdroje příjmů. Jak ukazují data z vládních prohlášení, tato iniciativa má přilákat miliardy dolarů zahraničních investic, vytvořit pracovní místa v technologickém sektoru a posílit ekonomiku. Navíc, když se podíváme na minulost, země jako Čína nebo Kazachstán už dříve experimentovaly s těžbou bitcoinů ve velkém – dokud regulace nebo energetické problémy jejich plány nezbrzdily. Pákistán se zjevně chce poučit a jít vlastní cestou.

Kdo za tím stojí a jak to funguje?

Hlavním tahounem je Pákistánská kryptoměnová rada (Pakistan Crypto Council, PCC), orgán pod Ministerstvem financí, který koordinuje celý projekt. Ministr financí Muhammad Aurangzeb veřejně prohlásil, že jde o první fázi širší strategie, která má z Pákistánu udělat regionální centrum digitálních technologií. Zajímavé je, že iniciativa zahrnuje i daňové pobídky a celní úlevy pro těžaře, což signalizuje jasnou snahu přilákat mezinárodní hráče. A ti už klepou na dveře – například Changpeng Zhao, zakladatel Binance, jedné z největších kryptoměnových burz, se podle dostupných informací zapojil do jednání o strategické spolupráci.

Jak to vypadá v praxi? Elektrárny jako Sahiwal nebo Port Qasim, které dosud nebyly plně vytíženy, teď dodávají energii do těžebních center. A není to jen o bitcoinech – datová centra pro AI jsou další součástí plánu. Pákistán tak může sloužit jako most mezi Asií, Evropou a Blízkým východem v oblasti digitální infrastruktury. Jen tak ale nezmizí otázka: je země připravena na takový skok?

Co digitální revoluce přinese a jaký je risk?

Pojďme se podívat na plusy. Monetizace přebytečné energie je chytrý tah – místo aby se elektřinou plýtvalo, generuje příjmy. Vláda odhaduje, že by to mohlo přinést tisíce pracovních míst, zejména pro mladé odborníky v IT. A v absolutních číslech? Pokud se podaří přilákat investice v řádu miliard dolarů, může to být impuls, který Pákistán potřebuje k stabilizaci své ekonomiky. Navíc plán počítá s tím, že v dalších fázích se začne více využívat obnovitelných zdrojů, což by mohlo zmírnit ekologické obavy.

Ale není to bez rizik. Těžba bitcoinů je energeticky náročná a pokud se bude spoléhat hlavně na uhelné elektrárny, emise CO2 mohou růst. Kritici také upozorňují, že ekonomické výhody nemusí být rovnoměrně rozloženy – bohatství se může soustředit v rukou technologických elit. A co politická rizika? Kryptoměny jsou často spojovány s praním špinavých peněz nebo finanční nestabilitou. Dokáže Pákistán tyto výzvy zvládnout, nebo se mu to vymkne z rukou?

Co to znamená pro nás?

Přiznejme si, že přímý dopad na Českou republiku zatím není zcela jasný. Ale v širším kontextu globální ekonomiky a technologií to může být signál. Rostoucí konkurence v oblasti datových center a těžby kryptoměn může tlačit na evropské firmy, aby hledaly nové příležitosti – nebo naopak čelily většímu tlaku. A co když se Pákistán stane digitálním hubem? Mohli bychom tam vidět české investory nebo technologické společnosti, které se budou chtít zapojit. Na základě těchto trendů se dá předpokládat, že digitální transformace bude mít vliv i na naše trhy, ať už přímo, nebo nepřímo.

Pákistán se svým plánem vydává na neprobádanou cestu. Pokud vše půjde podle představ, mohl by se do roku 2030 stát významným hráčem v oblasti blockchainu a AI. Druhá fáze iniciativy slibuje větší důraz na obnovitelné zdroje, což by mohlo zmírnit ekologické obavy. Ale otázka zůstává: dokáže země zvládnout logistické, politické a sociální výzvy, které s tím přijdou? My, kteří sledujeme globální trendy, můžeme jen čekat, jestli tahle digitální sázka vyjde – nebo se stane pouhým experimentem.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.