Aktuálně:

O zvýšení některých daní ani o rodičovské Sněmovna nerozhodla

26.10.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
O zvýšení některých daní ani o rodičovské Sněmovna nerozhodla

Sněmovna nerozhodla o návrhu na zvýšení některých daní ani o návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku.

Debatu vyplnily kritické projevy opozičních poslanců a spory s vládními poslanci o to, které vlády zvyšovaly nebo snižovaly daně.
Mimořádnou schůzi k oběma zmíněným návrhům nechali svolat vládní poslanci a komunisté kvůli zdržovací taktice opozice vůči daňovému balíčku. Jednání bude pokračovat příští středu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila postup opozice za obstrukci.
Balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, zvyšuje zdanění hazardu nebo poplatek za vklad do katastru. Obsahuje sporný návrh na vyšší zdanění technických rezerv pojišťoven. Podle ministryně jde v obstrukcích právě o zdanění pojišťoven. Jde podle ní o to, aby balíček nezačal platit včas a pojišťovny získaly ještě jeden rok pro zdaňování podle dosavadních pravidel.
Poslanci ANO se přeli s poslanci ODS o to, kdo v minulosti zvyšoval daně a kdo je zvyšuje nyní. Spory se stočily i k tomu, která strana může za rostoucí výdaje na podporu fotovoltaiky.
Schillerová v reakci na kritiku pravice uvedla, že nynější i bývalá vláda snížily daně celkem o 98,8 miliardy korun. Až vstoupí v účinnost novela zákona o evidenci tržeb, se kterou je spojena i novela zákona o dani z přidané hodnoty, sníží se daňové zatížení o dalších 3,4 miliardy korun. Toto snížení o víc než 100 miliard si vláda podle ní mohla dovolit i díky tomu, že umí daně vybrat. „Nikdy jsme se netajili tím, že jsou to i příjmy do státního rozpočtu pro léta 2020, 2021, 2022,“ řekla ministryně novinářům. Opozice vládu obviňuje, že jí jde jen o zvyšování příjmů státního rozpočtu.
Cílíme na zajištění rovných a spravedlivých podmínek pro práci a podnikání a nebudeme zvyšovat daňovou zátěž,“ stojí ve vládním programovém prohlášení. Věra Kovářová (STAN) k tomu řekla, že vláda slibovala, že nebude zvyšovat daně. Projednávaný návrh je však podle ní důkaz, že vláda slib nedodržuje a daně zvyšuje. Jde jen o vytahování peněz z kapes poplatníků, uvedla.
Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že jeho hnutí vládní návrh nepodpoří. Zákon podle něj doslova lidem drancuje peněženky. Václav Klaus uvedl, že zástupci jeho hnutí Trikolóra zvýšení daní nepodpoří. Podpoří jen jeden poslanecký pozměňovací návrh, který mění zdanění kurzových sázek a loterií.
Jan Skopeček (ODS) prohlásil, že balíček zdraží lidem život, a to třeba ve chvíli, kdy si pořizují nové bydlení a budou muset zaplatit vyšší poplatek za vklad do katastru. Podle vlády by se poplatek měl zvýšit z tisíce na dva tisíce korun. Obvinil ministryni financí, že chce „vybrabčit“ rezervy pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné pouze rezervy pojišťoven do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II a rozdíl mezi současnou výší by měly pojišťovny dodanit.
Do občanských demokratů se opřel předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „ODS má v genech, že když je volební kampaň, tak slibuje, že bude snižovat daně, když vládne, tak daně vždy zvyšuje, a když je v opozici, tak vždy navrhuje snížit daně,“ prohlásil. Vyčetl ODS její daňové změny od roku 2010, například zrušení daňové slevy pro pracující důchodce. Skopeček se s ním ale přel o to, že tehdejší daňové změny byly časově ohraničené, a naopak nynější vládní strany pak toto časové omezení zrušily.
Předseda SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura řekl, že vláda trestá sektorovou daní obezřetně podnikající pojišťovny. Ke zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí uvedl, že úředníci na katastrech jsou placeni z daní, takže mu uniká, proč se poplatek zvyšuje. Ptal se, zda je to kvůli tomu, aby vláda odradila občany od toho, aby obtěžovali úředníky.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.