Aktuálně:

Havlíček: Smysluplný ukazatel výdajů na vědu jsou sdružené výdaje

27.10.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Havlíček: Smysluplný ukazatel výdajů na vědu jsou sdružené výdaje

Jediný smysluplný ukazatel výdajů na vědu a výzkum jsou sdružené výdaje vládní, z evropských peněz a podnikatelské.

Vicepremiér, ministr průmyslu a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček (za ANO) tak na dotaz ČTK reagoval na tiskové konferenci po zasedání RVVI na dřívější kritiku předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který uvedl, že konkrétně stát dává na vědu méně peněz v ukazateli podílu výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) než například v roce 2012.
RVVI se dnes mimo jiné zabývala nedávno zveřejněnými informacemi Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých šlo loni do vědy a výzkumu v ČR rekordních 102,8 miliardy korun, meziročně o 12,3 miliardy více. Podíl celkových výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta. Podíl výdajů z veřejných tuzemských i zahraničních zdrojů činil 0,78 procenta, v roce 2012 to podle dat ČSÚ bylo 0,94 procenta.
Na začátku října Kalousek na twitteru uvedl, že se v roce 2012 jako ministr financí trápil, že stát dává z rozpočtu na vědu necelé procento HDP. Kritizoval, že po šestiletém ekonomickém růstu je v současnosti podíl nižší.
Jediný smysluplný ukazatel je ukazatel sdružených výdajů – musíme dávat dohromady vládní výdaje, výdaje z Evropské unie a podnikatelské. Jsou totiž velmi svázány. Ukazatel GERD je jediný skutečně mezinárodně uznávaný koeficient,“ řekl Havlíček.
GERD ukazuje výdaje všech institucí, nejen univerzit a výzkumných organizací, ale i podnikatelů. Jsou svázáni v celé řadě různých konsorciálních projektů, to znamená, že se to velmi těžko od sebe odděluje. Fakticky to znamená, že pokud se daří dobře motivovat podnikatelský sektor například daňovými odpočty nebo investičními pobídkami směřovanými na výzkum, vývoj a inovace, tak oni vstupují do právě sdružených konsorciálních projektů například s univerzitami a výzkumnými centry. Není možné to od sebe oddělit,“ poznamenal.
Vládní výdaje jsou podle Havlíčka navíc v takové výši, že se je nedaří spotřebovávat. „Dáváme z pohledu vlády do vědy o něco více, než institucionální a účelová podpora v tuto chvíli vyžaduje,“ řekl. Za loňský rok bylo připraveno z veřejných peněz České republiky 33,9 miliardy, spotřebovalo se o půl miliardy méně. Za rok 2017 činily nespotřebované výdaje téměř tři miliardy. „V součtu posledních několika let už tam dokonce máme přes šest miliard,“ doplnil vicepremiér.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.