Aktuálně:

Nové byty v Praze zdražily o pětinu, prodeje propadly na třetinu a jsou historicky nejnižší

25.07.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nové byty v Praze zdražily o pětinu, prodeje propadly na třetinu a jsou historicky nejnižší

Pražský rezidenční trh letos zažívá nevídané časy. Zatímco ceny nových bytů neustále stoupají, jejich prodeje se zásadně propadly na historicky nejnižší hodnotu. Za celé první pololetí se letos v hlavním městě prodalo jen 1540 nových bytů, což je takřka třikrát méně než loni.


Naopak průměrná cena hlavně kvůli neustále zdražujícím stavebním pracím a materiálu meziročně vzrostla o 22 procent na 142 740 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje a prodejní data následně zveřejňuje už více než 15 let, což je nejdéle ze všech subjektů na trhu.

Zdroj: EKOSPOL

Dvaadvacetiprocentní meziroční zdražení konkrétně znamená, že zatímco ještě před rokem zaplatil zájemce o průměrný pětapadesátimetrový byt 6 435 000 korun, nyní už ho vyjde na 7 850 700. To je o takřka milion a půl více než před dvanácti měsíci. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí jsou nyní na konci prvního pololetí nové byty dražší o 5,6 procenta. To znamená, že tento vzorový byt je na konci června dražší o 414 tisíc korun, než byl na konci letošního března.
„Zásadním faktorem, který žene ceny nových bytů vzhůru, jsou neustále zdražující stavební práce a materiál. Výrazně zdražují také pozemky, kterých je v Praze kvůli zastaralému a neaktualizovanému územnímu plánu extrémní nedostatek. Deset procent k ceně navíc musí kupující připočítat také kvůli průtahům při povolování stavby, které se ani po loňském přijetí nového stavebního zákona neurychlilo. Vliv této legislativy se totiž nestačil projevit,“ říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Zdroj: EKOSPOL

Prodeje nových bytů jsou letos nejhorší za posledních 15, tedy za celou historii monitorování trhu a zveřejňování statistik. Developeři za celé letošní pololetí prodali stejně bytů, jako v minulosti za tři měsíce. Taková situace zde ještě nebyla.
„Největší vliv na tak výrazný propad prodejů nových bytů mají takřka nedostupné hypotéky. Ty letos výrazně zdražily, navíc opět platí přísnější podmínky pro žadatele. V praxi se to projevilo velkým úbytkem kupujících, kteří nový byt financují prostřednictvím hypotéky. Zatímco dříve jich dlouhodobě bývalo kolem padesáti procent, letos jejich podíl klesl až na dvacet procent. Zbytek klientů tvoří ti, kteří si byt pořizují za vlastní peníze většinou jako ochranu před vysokou inflací,“ upozorňuje Korec z Ekospolu.
Zájem o nové byty byl přitom v Praze ještě loni velmi vysoký. Za celý rok 2021 developeři prodali celkem 6450 bytů. To je o 1540 prodaných bytů více než v roce 2020. Jde o nejvyšší číslo od roku 2016. Zvláště silné bylo loňské druhé čtvrtletí, kdy nového majitele nalezlo rekordních 2350 bytů. To je nejvíce za celých 15 let, kdy Ekospol tyto statistiky zveřejňuje.

Dostupných bytů je kvůli propadu prodejů o něco více

Zdroj: EKOSPOL

Jednou z mála alespoň trochu pozitivních zpráv je, že kupující mají o něco lepší výběr. Dostupných nových bytů na pražském realitním trhu přibylo, za poslední tři měsíce jich je o 700 více. V přípravě jsou přitom stovky větších rezidenčních projektů s desítkami tisíc bytů. Jejich povolování a tím i zařazení na trh se ale neúměrně protahuje a developeři tak nejsou schopní pružně reagovat na měnící se poptávku.
„Ani přes zásadní propad prodejů neočekávám nějaké výraznější zlevňování cen nových bytů. Ostatně přetrvávající zdražování stavebních prací a materiálu v řádu desítek procent ani žádný prostor pro výraznější slevy nedává. Žádný investor nebude chtít jít do ztráty, raději prodej dočasně pozastaví. Současná rychle se měnící situace ale nedovoluje prognózovat dlouho dopředu. Poptávka zatím přetrvává, protože investoři chtějí své finance uchránit před inflací, což jim právě nové byty v Praze umožňují. Obávám se ale, že současné vysoké tempo, kdy je růst bytů vyšší než inflace, už nemusí dlouho trvat. Na druhou stranu platí, že kdo v posledních dvaceti letech koupil nový byt, ten na tom vydělal. To bude platit i v budoucnu,“ soudí Korec z Ekospolu.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.