Aktuálně:

Nehod na železničních přejezdech ani přes investice neubývá

16.10.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nehod na železničních přejezdech ani přes investice neubývá

Nehod na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 neubylo, ačkoli bylo na zvýšení jejich bezpečnosti v tomto období vydáno

přes 2,6 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle něj tak byla Česká republika v bilanci nehod jednou z nejhorších zemí v Evropě.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že vznikly materiály o rizikových místech na železnici a o financování jejich zabezpečení. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) prý každoročně vytipovává desítky přejezdů vhodných k zabezpečení. Česká železniční síť patří k nejhustším v Evropě.
V roce 2013 se stalo na železničních přejezdech 165 nehod a loni 159, obdobné počty nehod byly zaznamenány i v letech mezi tím, přičemž v průměru při nich zemřelo 35 lidí ročně. „Na milion obyvatel tak připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí,“ uvedli kontroloři. Česko je tak co do počtu obětí nehod na přejezdech nejhorší v Evropě.
NKÚ se při kontrole týkající se bezpečnosti železničního provozu a cestujících zaměřil mimo jiné na to, jak byly za peníze, které ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury přidělily Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), přejezdy zmodernizovány a zrekonstruovány, což mělo snížit počet nehod. Z více než 2,6 miliardy korun, které SŽDC dostala na zajištění bezpečnosti přejezdů, bylo přes 900 milionů korun z Evropské unie.
Podle zjištění NKÚ ministerstvo ani SŽDC ale nezpracovaly žádný materiál, ve kterém by komplexně řešily nejrizikovější přejezdy, stanovily časový harmonogram jejich odstraňování a definovaly potřebné peníze. SŽDC v roce 2016 aspoň vytvořila materiál, ve kterém posuzovala zhruba třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech, z nich vybrala 24 nejrizikovějších přejezdů, jejichž řešení se v době kontroly připravovalo.
Ministerstvo dopravy s tím ale nesouhlasí. Podle jeho tiskového oddělení předložilo vládě v roce 2008 analýzu rizik v bezpečnosti železničního provozu s důrazem na mimořádné události na přejezdech. Financování akcí, které vedly k zajištění bezpečnosti železničního provozu, bylo v té době v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 a v roce 2016 pak byla zpracována analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů na koridorech. „V rámci této analýzy bylo prověřeno 109 stávajících železničních přejezdů (s předpokládanými investičními náklady ve výši 7382,9 mil. korun), ze kterých bylo vyhodnoceno 24 přejezdů jako prioritních k přednostnímu řešení (s investičními náklady ve výši 1872,4 mil. Korun),“ sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva.
Informace ministerstva potvrdili i železničáři. Podle nich jsou tuzemské statistiky nehod na přejezdech zapříčiněny především neukázněnými řidiči a nikoli nedostatečným zabezpečením. SŽDC tvrdí, že každoročně spolu s policií vytipovává desítky železničních přejezdů, které vyžadují modernizaci.
SŽDC se zároveň snaží snižovat počet přejezdů na tuzemské síti. Naplánováno zatím je, že po roce 2020 by mělo zmizet minimálně šest přejezdů, které budou nahrazeny mimoúrovňovým křížením. Další desítky přejezdů budou doplněny o závory.
SŽDC podle NKÚ zadala v letech 2013 až 2017 na zvyšování bezpečnosti přejezdů 78 veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou 2,5 miliardy korun, přičemž nabídkové ceny vybraných uchazečů činily 2,458 miliardy korun. Soutěží se zúčastňoval málo uchazečů, v průměru tři, a nabídkové ceny některých uchazečů vycházely z nabídky vybraného uchazeče, což mohlo negativně ovlivnit hospodárnost nákladů na realizaci akcí, doplnil NKÚ.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.