Aktuálně:

Na ministerstvech by od ledna mohla ubýt i desetina míst

18.08.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na ministerstvech by od ledna mohla ubýt i desetina míst

Některá ministerstva by od ledna mohla mít zhruba o desetinu zaměstnanců méně než nyní.

Místa by se mohla rušit i v úřadech, které pod resorty spadají. Vyplývá to z vyjádření některých ministerstev a z informací ČTK. Návrh škrtů provází přípravu státního rozpočtu. Ministerstvo financí plánuje omezit neobsazená tabulková místa.

Ubýt by mělo 2221 postů a ušetřit se má 3,4 miliardy korun. Většina resortů zatím záměr nechce blíž komentovat. Odbory se rušení nepotřebných míst nebrání. Podle nich by se uspořené peníze měly využít na růst platů ve veřejném sektoru. Studie ukázala, že veřejná správa má zaměstnanců nadbytek. Zároveň jí ale chybí odborníci, a to hlavně na IT či právníci.
Počty svých obsazených a neobsazených míst zjišťuje nyní ministerstvo zemědělství. „Očekávaným výstupem bude snížení počtu služebních i pracovních míst. Konkrétní finální verze úpravy není v této chvíli známá, ministr (zemědělství Miroslav Toman za ČSSD) chce snížit počet zaměstnanců o deset procent,“ sdělil ČTK vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír. Podobné to podle něj bude i v organizacích podřízených ministerstvu.
Také ministerstvo práce dostalo podle informací ČTK požadavek na seškrtání zhruba desetiny míst, tedy asi 130. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) to nechtěla komentovat. Podle ní se o případném rušení bude ještě jednat.
Ministerstvo práce má desítky neobsazených míst. V posledních měsících za bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) ho opustila řada lidí. Chybí polovina odborných náměstků i další vedoucí a řadoví pracovníci. Maláčová si předsevzala, že personální situaci a chod svého úřadu co nejdřív stabilizuje. Podle ní bude zaplnění potřebných pozic další faktor, který bude při případných škrtech hrát roli. „Musíme to puzzle poskládat,“ řekla ministryně.
Ministerstvo kultury by mělo rušit 13 pracovních míst. Mluvčí resortu Simona Cigánková ČTK řekla, že některá oddělení jsou ale nyní personálně poddimenzovaná. Ministerstvo dopravy by mělo zeštíhlit zhruba o tři desítky pozic. „Úspory budou v desítkách milionů korun,“ řekl mluvčí úřadu Jakub Stadler. Podle něj půjde především o neobsazené posty.
Vicepremiér a ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) novinářům řekl, že ministři za sociální demokracii jsou ve svých resortech k úsporám připraveni. „Zcela jistě ne všichni zaměstnanci pracují na sto nebo 105 procent. Jako v každé organizaci, tak i na našich resortech jsou rezervy,“ uvedl Hamáček. Podle něj je ale nutné nejdřív situaci prověřit auditem, jinak by škrtání míst „od stolu“ mohlo ohrozit vykonávání některých agend či bezpečnost.
Ministerstvo vnitra podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky nyní s ministerstvem financí o redukci počtu míst jedná. „Přesný počet bude možné v zásadě sdělit až v návaznosti na tato jednání, respektive až po schválení státního rozpočtu a systemizace služebních a pracovních míst na rok 2019,“ uvedl Krátoška.
Podobně se vyjadřují i zástupci dalších resortů. „V současné chvíli se rozpočet připravuje, proto je prezentace dílčích informací o změnách v systemizaci nebo omezování výdajů předčasná. Definitivní návrh rozpočtu by měl být známý do konce září,“ uvedl Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Konkrétně se nevyjádřila ani mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová. „Od dohody v rámci vlády se odvíjí i počet pracovníků,“ řekla Filipová.
Ministerstvo školství uvedlo, že počty míst na svém úřadu přizpůsobí státnímu rozpočtu na příští rok poté, co bude schválen. Kolik pozic případně zruší, neupřesnilo.
Odbory se snižování počtu míst a propouštění nebrání. Uspořené peníze za zrušené posty by podle nich měly putovat do zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru. „Pokud najdeme někoho, koho nepotřebujeme, není důvod, aby tam to místo bylo,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.