Aktuálně:

Miliardy na umělou inteligenci: Jak EU i Česko bojují o technologickou budoucnost

14.08.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Miliardy na umělou inteligenci: Jak EU i Česko bojují o technologickou budoucnost

Evropská unie spouští ambiciózní plán – investici 20 miliard eur do výstavby gigatováren na umělou inteligenci (AI). O tyto prostředky se uchází 16 členských států včetně České republiky, která navrhuje lokalitu u Prahy.

Co jsou AI gigafactory?

Představte si obrovské superpočítačové centrum, které je srdcem vývoje umělé inteligence – místo, kde se trénují nejkomplexnější modely AI s více než 100 000 specializovaných čipů. To jsou právě AI gigafactory, o které teď v Evropě zuří boj. Podle dat Evropské komise z srpna 2025 má EU v plánu investovat 20 miliard eur do výstavby čtyř až pěti takových center, přičemž celkový plán iniciativy InvestAI počítá s mobilizací až 200 miliard eur. Jedna gigafactory přitom vyjde na 3 až 5 miliard eur – to je jako postavit několik nových jaderných bloků.

Proč takové sumy? Evropa se snaží dohnat USA a Čínu, které v oblasti AI dominují. Jde o takzvanou technologickou suverenitu – schopnost nezáviset na zahraničních technologiích a kontrolovat vlastní digitální budoucnost. A tady začíná příběh, který se týká i nás. Česká republika se přihlásila do soutěže s projektem v Jílovišti u Prahy, jehož rozpočet se odhaduje na 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun. Za návrhem stojí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně s Českými Radiokomunikacemi (CRA).

Horečka přihlášek: Kdo všechno chce kus koláče?

Když Evropská komise v únoru 2025 oznámila iniciativu InvestAI, spustila doslova závod o miliardy. Do června 2025, kdy skončila uzávěrka přihlášek, se přihlásilo 76 subjektů ze 16 členských států EU a navrhli přes 60 lokalit – od Vídně přes Prahu až po španělskou Mora la Nova. Jak uvádí Evropská komise, zájem překonal všechna očekávání. Mezi uchazeči najdeme technologické giganty jako Deutsche Telekom, Orange nebo Schwarz Group, ale i menší hráče, kteří cítí šanci na průlom.

Český návrh má své silné stránky – strategickou polohu v srdci Evropy a zkušenosti s výpočetními centry, jaké má třeba národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Přesto, konkurence je obrovská. A co víc, technické výzvy nejsou zanedbatelné. Gigafactory potřebují nejen špičkové AI čipy, jejichž výroba v Evropě stále zaostává, ale i obrovské množství energie.

Co nám to přinese? A co riskujeme?

Pokud by Česko uspělo, ekonomické dopady by mohly být obrovské. Investice za 90 miliard korun by vytvořily tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst, posílily by místní firmy zabývající se AI a přilákaly by další zahraniční kapitál. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, mohlo by to být i impulsem pro zkvalitnění veřejných služeb – představte si chytřejší dopravní systémy nebo efektivnější zdravotnictví díky AI.

Ale není to bez rizik. Kritici upozorňují na vysoké náklady a otázku, zda tak obrovská centra vůbec dokážeme plně využít. Co když technologie za pár let zastarají? A co energetická náročnost? Navíc, jak upozorňují někteří analytici, automatizace může vést k úbytku pracovních míst v jiných sektorech. Najdeme rovnováhu?

Ke konci roku 2025 se rozhodne, kde gigafactory vyrostou, a první z nich by měly být v provozu už v roce 2028. Pokud Česko uspěje, můžeme se stát jedním z klíčových hráčů evropského AI ekosystému. Lze odhadovat, že úspěch by přinesl nejen ekonomický růst, ale i větší mezinárodní prestiž.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: EURACTIV, Oficiální komunikace Evropské komise, srpen 2025, dostupné na webu EC (InvestAI, AI Continent), Zprávy EuroHPC Joint Undertaking, srpen 2025, dostupné na webu EuroHPC JU


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.