Aktuálně:

MF pro letošek odhad růstu HDP zlepšilo, pro příští rok zhoršilo

01.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MF pro letošek odhad růstu HDP zlepšilo, pro příští rok zhoršilo

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta.

Naopak pro příští rok úřad odhad růstu zhoršil na 2,3 procenta. V letošním roce by měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu domácností a investiční aktivitou firem i vlády. Příští rok by pak růst spotřeby měl zpomalit, uvedl úřad v tiskové zprávě. V dubnové prognóze MF počítalo pro letošní i příští rok s růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý uvedla, že ministerstvo financí na základě zveřejněné makroekonomické predikce upraví odhadované příjmy v roce 2020. „Aktualizace červencové makroekonomické predikce k 21. srpnu 2019 bude využita pro formulaci makroekonomického rámce návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a rozpočtového výhledu do roku 2022,“ uvedl dnes úřad.
Koaliční sociální demokraté dnes uvedli, že návrh státního rozpočtu na příští rok je v nynější podobě likvidační pro resorty ČSSD a strana by ho podpořit nemohla. Pěti ministerstvům ČSSD chybí podle strany přes 20 miliard korun. Podle MF by ale splnění požadavků ČSSD navýšilo plánovaný 40miliardový schodek, což je nepřijatelné.
Slabší výhled na růst ekonomiky v příštím roce znamená i menší daňové příjmy. Ministerstvo financí přitom stále čeká relativně svižný růst průměrných mezd. Trh už je ale podle šetření ČNB mezi analytiky méně optimistický, což by znamenalo ještě pomalejší růst daňových příjmů, než nyní rozpočet předpokládá,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Českou ekonomiku by podle MF mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavní riziko vývoje v zahraničí představují odchod Velké Británie z EU, o jehož podobě dosud nebylo rozhodnuto. Prognóza nicméně nepočítá s brexitem bez dohody. Dalším rizikem je podle MF napětí v obchodních vztazích na mezinárodní úrovni a v případě domácího vývoje rychlý růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí a strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.
Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle MF ovlivnil růst investic.
Růst české ekonomiky mírně pod úrovní 2,5 procenta v roce letošním a na úrovni dvou procent či mírně nad ní v roce 2020 by v kontextu stávajících nejistot nebyl špatným výsledkem. Ačkoliv by šlo o zpomalení růstu v porovnání s předchozími roky, tak by nešlo o nic fatálního,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Slabší růst HDP a možná rizika je ovšem podle něj potřeba brát v úvahu při debatách o rozpočtu.
Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,5 procenta, tedy vyšší než v dubnové prognóze (2,3 procenta). Následně by měla klesnout na 2,2 procenta v roce 2020. Předchozí prognóza ovšem počítala v roce 2020 s průměrnou inflací 1,6 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta. Nezaměstnanost MF stále čeká na nízké úrovni – letos 2,2 procenta a příští rok 2,3 procenta.
Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává letos průměrný kurz 25,60 Kč/EUR a příští rok posílení 25,20 Kč/EUR.
V případě veřejných financí MF nadále v letošním roce očekává přebytek 0,3 procenta HDP.
Česká národní banka odhadovala v květnové prognóze letošní růst ekonomiky na 2,9 procenta a příští rok na tři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní dnes.
Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z předchozí dubnové predikce):

2018 odhad 2019 odhad 2020
HDP 3 2,5 (2,4) 2,3 (2,4)
Průměrná míra inflace 2,1 2,5 (2,3) 2,2 (1,6)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,2 2,2 (2,2) 2,3 (2,2)

Zdroj: MF
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.