Aktuálně:

Filmaři už za půl roku vyčerpali osm set milionů na pobídky

31.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Filmaři už za půl roku vyčerpali osm set milionů na pobídky

Zahraniční filmové štáby již letos vyčerpaly sumu osm set milionů korun, kterou český stát dává ročně na filmové pobídky.

Státní fond kinematografie proto 15. července přerušil přijímání nových projektů.

Zatím na období tří měsíců do 15. října. O dalším postupu jednáme s ministerstvem kultury,“ sdělila ČTK ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Mluvčí ministerstva Martha Häckl ČTK řekla, že úřad bude v rámci vyjednávání o rozpočtu pro rok 2020 usilovat o zvýšení výdajů na filmové pobídky o 500 milionů korun.

I když ČR poskytuje jednu z nejnižších pobídek v Evropě, přesto eviduje mimořádný zájem o natáčení. Důvodem je přetlak poptávky po výrobě, který se projevuje celosvětově. Za zvýšenou poptávkou stojí zejména nový trend obrovských investic do vlastní výroby ze strany on-line platforem, jako jsou Netflix či Amazon – a týká se to zejména výroby dlouhých a nákladných seriálů.
Loni zahraniční štáby v Česku utratily pět miliard korun, výroba seriálů měla na celkovém objemu zahraniční produkce podíl kolem 65 procent. Přibližně stejné sumy se utratí letos. „V současné době bychom potřebovali navýšit o 500 milionů korun, aby se mohly začít natáčet projekty, u kterých evidujeme zájem o natáčení v ČR a které by přinesly další čtyři miliardy do konce letošního roku,“ uvedla Fraňková.
Je v zájmu ČR zareagovat rychle a najít prostředky na uspokojení této poptávky, aby mohla nadále profitovat z ekonomického přínosu pobídek,“ uvedla Fraňková. Doufá, že se podaří pobídky brzy znovu otevřít – bez dlouhodobého negativního dopadu na vzkvétající český filmový průmysl a na něj navázané malé a střední firmy a také na důvěryhodnost pobídkového systému v ČR.
V ČR jsou pobídky od roku 2010, vrací se při nich filmařům 20 procent nákladů a stát na ně v posledních letech dává 800 milionů korun. V evropských zemích jde často o 25 až 30 procent, některé státy vracejí i 40 procent investic zahraničních štábů. Už několik let se mluví o tom, že zejména americké filmové štáby opouštějí dříve hodně využívané české služby a jezdí třeba do Maďarska, které nabízí aktuálně 30 procent. Malta poskytuje vratku ve výši 30 až 40 procent, Belgie 42 procent, Rumunsko až 45 procent.
Památky jsou fajn, práce českých filmařů je fajn, ale za rozdíl 20 procent se dá natočit další film, třeba půlka Žižky nebo pět českých filmů,“ upozornila na setkání v červenci v Karlových Varech Fraňková na to, že navzdory vyhlášeným kvalitám českých filmových profesionálů a oblíbeným památkám se producenti nakonec rozhodují podle ceny.
Díky velkému zájmu filmařů o natáčení v Česku také loni český audiovizuální trh dosáhl svého maxima a činil 8,2 miliardy korun. Poprvé překonal rekordní hodnotu 7,6 miliardy korun z roku 2003, které dosahoval před zavedením filmových pobídek v Maďarsku a dalších evropských zemích. V roce 2017 byl objem českého audiovizuálního trhu 6,329 miliardy korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.