Aktuálně:

Maďarsko žebrá o ruskou ropu. Rozhodnutí je teď na Chorvatsku

17.02.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Maďarsko žebrá o ruskou ropu. Rozhodnutí je teď na Chorvatsku

Když se koncem ledna zastavil ropovod Družba, Budapešť se ocitla v pasti vlastní energetické politiky. Teď žádá Chorvatsko o pomoc – a čeká, jestli mu Záhřeb otevře ventil, nebo zavře dveře. Příběh o ropě, sankcích a tom, co se stane, když stát vsadí všechno na jednu kartu.

Ropovod Družba mlčí, Maďarsko volá o pomoc

Od konce ledna 2026 neteče ropovodem Družba ani kapka ruské ropy. Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ochromily trasu, která po desetiletí zásobovala střední Evropu. Pro Maďarsko a Slovensko, které mají v rámci unijních sankcí dočasnou výjimku na dovoz ruské ropy, to znamená vážný problém.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková proto zaslali chorvatskému kolegovi Antemu Šušnjarovi společnou žádost: okamžitě povolit přepravu ruské ropy přes Jadranský ropovod, známý jako Adria. Budapešť argumentuje, že přerušení dodávek je „politicky motivované ze strany Ukrajiny“. Chorvatsko zatím mlčí.

Jadranský ropovod jako záchrana? Jenže…

Ropovod z chorvatského přístavu Omišalj vede přes města Sisak a Virje až k maďarské hranici. Technicky vzato by mohl být záchranou – pokud by Záhřeb souhlasil. Jenže Chorvatsko není jen tranzitní zemí. Je členem EU, a tedy součástí sankčního režimu vůči Rusku. Povolit průtok ruské ropy by znamenalo politické rozhodnutí s mezinárodními důsledky.

Szijjártó sice tvrdí, že „vede jednání s chorvatskou stranou“, zároveň ale vyjádřil „hlubokou nedůvěru vůči Chorvatsku jako spolehlivému partnerovi“. 

Česko si kryje záda

Zatímco Maďarsko a Slovensko čekají na verdikt ze Záhřebu, Česká republika si může oddechnout. Od roku 2025 je energeticky nezávislá na ruské ropě díky rozšíření ropovodu TAL, který vede z italského Terstu. Projekt TAL-PLUS umožnil plné zásobování ze západní cesty – a Praha tak není rukojmím geopolitických turbulencí kolem Družby.

Oproti loňsku, kdy ještě část české ropy proudila z Ruska, je situace dnes podstatně stabilnější. Diverzifikace zdrojů není jen prázdná fráze – je to pojistka proti nečekaným výpadkům.

Hra o ropu pokračuje

Maďarsko se dostalo do situace, kterou si částečně způsobilo samo. Roky sázelo na ruskou ropu, vyjednalo si výjimku ze sankcí – a teď zjišťuje, že výjimka nestačí, když infrastruktura nefunguje. Chorvatsko má v ruce kartu, kterou může zahrát politicky i ekonomicky. A Slovensko? To tiše doufá, že se Budapešti podaří vyjednat průchod, protože alternativ moc nemá. Jedno je ale jasné: výjimka ze sankcí vám nepomůže, když ropovod nejede. Bez plánu B jste v háji. 

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.