Aktuálně:

Křetínský se stává akcionářem francouzského giganta. A získává klíč k evropské energetice

19.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Křetínský se stává akcionářem francouzského giganta. A získává klíč k evropské energetice

Daniel Křetínský právě uzavřel dohodu s francouzským TotalEnergies o vytvoření společného podniku za 10,6 miliardy eur. Není to jen další akvizice v portfoliu českého miliardáře – jde o strategický tah, který mu otevírá dveře do nejvyšších pater evropské energetiky a přináší 4,1procentní podíl v jedné z největších energetických společností světa.

Výměna aktiv za vstup do globální ligy

Mechanismus transakce je elegantní: EPH vloží do nového podniku své flexibilní výrobní zdroje v pěti evropských zemích – Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a potenciálně i ve Francii. Uhelné elektrárny zůstávají mimo hru. Výměnou za poloviční podíl získá Křetínský akcie TotalEnergies v hodnotě odpovídající jeho vkladu.

EPH přináší 11 gigawattů instalovaného výkonu – kombinaci plynových elektráren, biomasových zdrojů a bateriových úložišť. Další tři gigawatty jsou ve výstavbě. Infrastrukturu, která dokáže rychle reagovat na výkyvy v síti a stabilizovat dodávky elektřiny, když obnovitelné zdroje zrovna nevyrábějí.

Proč je flexibilita zlatem dnešní energetiky

Evropské energetické sítě čelí paradoxu: čím více solárních panelů a větrných elektráren přibývá, tím více potřebují záložní zdroje schopné vyrovnat výpadky při bezvětří nebo zatažené obloze. Plynové elektrárny a bateriová úložiště jsou přesně tím, co tento problém řeší.

TotalEnergies to ví dobře. Jako největší dodavatel plynu v Evropě hledá způsob, jak propojit svůj LNG řetězec s výrobou elektřiny a vytvořit přidanou hodnotu nezávisle na cenách ropy. Generální ředitel Patrick Pouyanné to potvrdil: transakce umožní „naplno využít integraci gas-to-power“.

Pro EPH je to cesta, jak diverzifikovat portfolio a snížit závislost na středoevropském trhu. Křetínský to formuloval jasně: „TotalEnergies je jednou z největších evropských společností napříč všemi odvětvími a zároveň má silný globální potenciál.“

Není to jejich první tandem

EPH a TotalEnergies už spolu mají zkušenost – od prosince loňského roku společně vedou britskou West Burton Energy. Nový společný podnik je ale jiná liga: platforma pokrývající podstatnou část západní Evropy s ambicí stát se klíčovým hráčem na trhu s flexibilní výrobou elektřiny.

Ve Francii ještě musí záměr projít projednáním se zástupci zaměstnanců. Pokud vše dopadne podle plánu, EPH tam vloží firmu C.S.E. Coulomb zabývající se akumulací energie pomocí baterií.

Strategický tah s dlouhodobým dosahem

Křetínský místo budování izolovaných aktiv vsadil na partnerství s globálním gigantem – a získal nejen podíl na ziscích společného podniku, ale i křeslo dlouhodobého akcionáře TotalEnergies. To mu dává vliv i přístup k informacím, které by jinak zůstaly za zavřenými dveřmi.

Budoucnost evropské energetiky nebude jen o obnovitelných zdrojích. Bude o tom, kdo dokáže zajistit stabilitu sítě ve chvíli, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. A v tomto byznysu právě vznikla nová těžká váha.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.