Aktuálně:

Koroporadna při ČAK zatím končí. Zodpověděla víc jako 10 000 dotazů

20.05.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Koroporadna při ČAK zatím končí. Zodpověděla víc jako 10 000 dotazů

Bezplatná Koroporadna končí po čtrnácti měsících svou činnost. Za tuto dobu zodpovědělo sedm desítek dobrovolníků více než 10 000 mailových a telefonických dotazů z rodinné problematiky.  O ukončení informovala iniciátorka a organizátorka projektu, prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová. Koroporadna pomáhala rodinám v konfliktních situacích vyrovnat se omezením života po dobu krizového stavu. Fungovala přesně čtrnáct měsíců. 
„Pandemie obecně rodiny stmelila, a to zejména ty funkční. Na Koroporadnu se obracely dvě skupiny tazatelů: do nekonfliktní skupiny patřili vyplašení lidé, kteří v průběhu jednotlivých vln potřebovali uklidnit a dostat jasné odpovědi,“ vysvětluje Kovářová. „Jen minimum rodičů využilo pandemii pro pokračování konfliktů. Ukázalo se, že funkční rodina poskytuje v těžkých dobách záchranný kruh, nefunkční jako zátěž stahuje ke dnu.“
Rodinné problémy a náhrady
Tazatele nejčastěji zajímalo, zda má druhý rodič právo na dítě i v nouzovém stavu, jestli je očkování a testování povinné a jak se proti tomu bránit. „Zazněly však i paradoxní dotazy, zda mají lidé doma nosit roušku, zda mohou dát dětem pusu, případně, zda se mohu se nakazit od psa. Rodiče se také ptali, jak pobírat plat i ošetřovné,” doplňuje Kovářová.
Jak dále uvádí, v následujících týdnech i měsících se pravděpodobně zvýší zájem o služby advokátů, terapeutů, mediátorů a psychologů. Poroste počet návrhů na rozvod a změnu stávajícího uspořádání, dojde k přeskupení majetku a hodnot. V běžné agendě očekává mimo jiné nárůst závětí a pořízení pro případ smrti. Lidé budou potřebovat pomoci také s posttraumatickou stresovou poruchou.
Odborníci podle Kovářové doporučují lidem nespěchat a neukvapovat se, promyslet změny a přistupovat k nim až po několika týdnech. Je potřeba se připravit na další podobné krizové stavy, posilovat imunitu a psychickou odolnost, pečovat o vztahy a obklopit se blízkými. „V každé vlně dominují jiné problémy,“ sděluje své zkušenosti Kovářová. „V první vlně převažovaly děti, ve druhé hygiena a ošetřovné, ve třetí finance. V závěru jsme dostávali dotazy na testy a očkování a poskytovali krizovou intervenci těm, kteří už nebyli schopni omezení a život v nouzovém stavu unést.“ Terapeutka Kamila Bobysudová k tomu optimisticky dodává: „Je rozhodně skvělá zpráva, že se nám v krizi dostane pomoci od druhých lidí a pocítíme sounáležitost, což nás pozitivně ovlivňuje. Jsme tu pro vás – nebuďte sami, ozvěte se.“
Právní služby pro bono
 Podle Kovářové souvisí pokles dotazů v poslední době s postupným uvolňováním, ale také s tím, že řada tazatelů se díky nabídce odborníků napojila přímo na ně se svými konkrétními problémy, přičemž řada advokátů poskytuje své služby ohledně koranovirové krize a jejích dopadů pro bono. „Děkujeme České advokátní komoře, která část odpovědí přebírala a uveřejňovala v Advokátním deníku. Děkujeme všem médiím za sdílení a šíření ověřených informací po celou dobu nouzového stavu. Pokud by začaly přicházet další vlny dotazů, například v případě, že se epidemiologická situace opět zhorší, jsme připraveni projekt opět spustit,“ uzavírá Kovářová.
Seznam všech advokátů, terapeutů, zdravotníků a dalších dobrovolníků uveřejňuje  Koropordna zde.
Statistika Koroporadny ukazuje, že nejvíce dotazů směřovalo:
–          ze 40 % na děti z rozvedených rodin, styk, střídavá péče;
–          z 25 % na testování, očkování, roušky a respirátory;
–          z 20 % na ošetřovné a bonusy; pracovní dotazy;
–          a z 15 % na zrušení objednávek a vracení záloh a plateb; kompenzační bonusy a náhrada škody z nouzového stavu, podnikatelé a otevírání provozoven.
DANIELA KOVÁŘOVÁ, iniciátorka a organizátorka projektu, prezidentka Unie rodinných advokátů
Foto 1: Pixabay
Foto 2: Poskytnuto Danielou Kovářovou
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.