Aktuálně:

KoroNERV navrhuje opatření pro snížení rozpočtového deficitu

17.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
KoroNERV navrhuje opatření pro snížení rozpočtového deficitu

Občanská iniciativa KoroNERV-20 navrhuje opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu a chce otevřít debatu o efektivním spojování obcí. Česko má 6 253 obcí, což je vysoký počet, a s tím jsou spojeny vysoké náklady na řízení samospráv.
Platforma chce posílit příjmovou nezávislost samospráv a její decentralizaci, která je oproti mnoha evropským zemím zatím v ČR výrazně nižší. Obce by podle ní měly získat větší jistotu v tom, s jakými příjmy mohou výhledově počítat, a to na několik let dopředu. KoroNERV to uvedl v tiskové zprávě.
Členové KoroNERV-20 doporučují ohledně financování obcí zmapovat volné veřejné prostředky napříč obcemi, kraji a vládou po odečtení závazků a peněz účelově vázaných na rozpracované projekty. Toto číslo by mělo být zveřejněno. Celý veřejný sektor by měl peníze směřovat k investicím. Peníze, které nebudou utraceny či vázány na připravené, schválené a rozběhnuté investice do jednoho roku, by měly být vráceny vládě ke snížení deficitu státního rozpočtu.
Menšinový kabinet ANO a ČSSD navrhl kvůli dopadům šíření koronaviru nárůst deficitu na 500 miliard korun, nemá k tomu ale zatím podporu dalších sněmovních stran. Schodek měl být v době před rozšířením nákazy koronaviru 40 miliard korun, vláda ho se souhlasem Sněmovny postupně zvýšila na nynějších 300 miliard.
Příjmová nezávislost samospráv by se podle KoroNERV-20 měla posílit. „Zastupitelé i úředníci vždy lépe nakládají s veřejnými prostředky, pokud je rozhodování o nich blíže k občanům, tedy silnější veřejná kontrola,“ uvedl ekonom Radim Dohnal. Malé obce a jejich malé zakázky pro místní malé firmy mají největší podíl práce nad materiálem a dají se podle Dohnala rychle realizovat.
Obce by také měly získat větší jistotu v tom, s jakými příjmy mohou na několik let dopředu počítat. „To jim usnadní plánování a rozvoj. Předvídatelný vývoj jejich příjmů může posílit ochotu investovat a plánovat výdaje do vzdálenější budoucnosti,“ poznamenala ekonomka Helena Horská. Spektrum dotací by se podle KoroNERV nemělo rozšiřovat, ale spíš zužovat. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj byla řada programů pro venkov vyčerpána z poloviny, některé i jen na osm procent.
Iniciativa uvítala rozhodnutí podpořit obce příspěvkem 1 200 korun na obyvatele. Jednorázový příspěvek, který obce dostanou ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadků daňových příjmů, dnes schválila Sněmovna na popud Senátu. Vláda původně chtěla pomoci obcím zvláštním zákonem, Senát pomoc urychlil. Členové KoroNERV chtějí otevřít širší diskusi na téma udržitelného a spravedlivého financování obcí počínaje rokem 2021, ze které by vzešla pravidla pro příštích pět let. „Podstatné je, aby rozdělování příjmů mezi jednotlivé vrstvy veřejných rozpočtů zohledňovalo zájmy daňového poplatníka, který by rád, aby se vybrané daně utrácely co nejefektivněji a na místech nejvíce potřebných,“ uvedl člen iniciativy a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Mezi členy patří kromě Hampla také například ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonom Michal Mejstřík nebo šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.