Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

Patent navíc? Proč ne

Farmaceutický průmysl původně čelil hrozbě zkrácení monopolních práv na nové léky. Evropská komise totiž v prvotním návrhu chtěla snížit standardní ochranu z osmi na šest let. Nakonec se ale stalo něco jiného: 16. prosince 2025 Komise představila Biotech Act, který nabízí biotechnologickým firmám dokonce dodatečný rok patentové ochrany – ovšem jen pro vybrané inovativní léky testované a alespoň částečně vyráběné v Evropě.

Evropský farmaceutický průmysl tak nejenže neztratil, ale ještě získal. Přinejmenším v případě nejdražších léků na světě – biologických preparátů.

Co to znamená pro veřejné rozpočty? Lobby generických léků varuje, že každý rok odložené konkurence u biologických léků stojí evropské země miliardy eur. „Jsme zmateni záměry Komise,“ reagoval Yannis Natsis z Evropské platformy sociálního pojištění. Účet zaplatí daňoví poplatníci.

Ultra-zpracované potraviny? Zatím ne

Podobně dobře si vedl i potravinářský a nápojový sektor. Komisař pro zdravotnictví Olivér Várhelyi sice opakovaně vyjadřoval nechuť k ultra-zpracovaným potravinám, a rané verze Safe Hearts Planu dokonce obsahovaly konkrétní návrhy na zdanění nezdravých jídel a alcopops – slazených alkoholických nápojů. Finální verze zveřejněná v prosinci 2025 však byla výrazně mírnější.

Místo jasných cílů zavést daně v roce 2026 se objevil jen vágní závazek „pracovat směrem“ k takovému opatření. Alcopops – nápoje oblíbené u mladých – z návrhu zmizely úplně. Lobby FoodDrinkEurope si oddechla. Zdravotnické organizace naopak mluvily o „zmařené příležitosti“ v boji proti obezitě a srdečním chorobám.

„Safe Hearts Plan je bezzubý,“ konstatoval Samuele Tonello ze spotřebitelské organizace BEUC. Várhelyi sice slíbil, že se k ultra-zpracovaným potravinám vrátí „v příštích letech“, ale zatím zůstává u slov.

Konkurenceschopnost nad vším

Co všechny tyto kroky spojuje? Mantru konkurenceschopnosti, kterou nová Evropská komise opakuje jako modlitbu. Várhelyi, který nastoupil do funkce koncem roku 2024, z ní udělal svůj hlavní program. Biotech Act rozdělil na dvě části, aby stihl termín do konce roku. Farmaceutickou legislativu dotáhl bez dopadu na rozpočty – ačkoli takové posouzení by bylo standardem.

Když se magazín POLITICO zeptal Komise, kolik bude dodatečný rok patentové ochrany stát, nedostal konkrétní číslo. Mluvčí jen odkázal na posouzení dopadů u farmaceutické legislativy a zdůraznil, že jde o „cílený přístup k podpoře skutečně inovativních terapií“.

Právě tady se ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi podporou průmyslu a ochranou veřejného zájmu. Evropa chce být konkurenceschopná vůči Číně a USA, chce lákat investice do biotechnologií, chce inovace. Zároveň ale čelí stárnoucí populaci, rostoucím nákladům na zdravotnictví a epidemii chronických nemocí.

Kdo vlastně vyhrál?

Farmaceutický průmysl získal delší monopoly, potravinářský sektor odvrátil daně. Veřejné pojišťovny budou platit víc za léky, spotřebitelé dál konzumují ultra-zpracované potraviny bez cenového omezení. A pacienti? Ti mají dostat lepší přístup k lékům a zdravější potraviny – ale zatím spíš v teorii než v praxi.

Várhelyi má jasno: „V příštích letech budeme muset mnohem více řešit problém ultra-zpracovaných potravin.“ Otázka zní, jestli to bude stejně razantní jako jeho podpora biotechnologického průmyslu. Nebo jestli zůstane jen u slov, zatímco průmysl si bude dál diktovat tempo.

Balík zdravotnických politik z konce roku 2025 ukazuje, že v Bruselu mají farmaceutické a potravinářské firmy silné spojence. Zdraví Evropanů? To je samozřejmě také důležité. Ale byznys má přednost.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT