Aktuálně:

Když písek a cihly zachraňují energetiku

30.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když písek a cihly zachraňují energetiku

Finské městečko Kankaanpää si v zimě hřeje ruce nad pískem. Zní to jako špatný vtip, ale je to pravda – a navíc funguje. Zatímco Evropa investuje miliardy do lithiových baterií a vodíkových technologií, staré dobré materiály jako písek, mastek nebo cihly se vracejí do hry. A tentokrát ne jako stavební materiál, ale jako energetické úložiště budoucnosti.

Paradox zelené energie

Evropský boom solární a větrné energie přinesl nečekaný problém: někdy je elektřiny prostě moc. Když svítí slunce a fouká vítr, cena elektřiny pravidelně padá pod nulu. V roce 2022 se záporné ceny objevovaly jen zřídka, letos už to bylo 3,6 % času – a trend pokračuje. Přebytečná elektřina nemá kam jít, obnovitelné zdroje se musí odpojovat, investice se nevracejí.

Řešení? Vrátit se k principům, které znali Turci při vaření kávy nebo Římané při vytápění lázní. Písek a cihly dokážou uchovávat teplo po dlouhou dobu – a právě tato vlastnost z nich dělá ideální médium pro ukládání přebytečné zelené energie.

Elegantně jednoduché

Když je obnovitelná elektřina levná, ohřeje se vzduch elektrickým odporem a pumpuje přes písek v izolované nádobě. Teplota dosahuje až 600 °C. Na rozdíl od lithiových baterií, které se vybijí za pár hodin, dokáže písek uchovávat energii celé dny. Finská firma Polar Night Energy už v roce 2022 spustila první komerční pískové úložiště v Kankaanpää, letos v červnu pak největší baterii svého druhu v Pornainenu – s tepelným výkonem 1 MW a kapacitou 100 MWh.

Podobně fungují cihlové baterie. Portugalská společnost Rondo nedávno instalovala 100MWh cihlovou baterii v pivovaru Heineken, kde zajišťuje nepřetržitou dodávku páry. Žáruvzdorné cihly ukládají teplo pro průmyslové procesy – a to vše ze solární energie.

Účinnost versus realita

Pravda, účinnost přeměny zpět na elektřinu není oslnivá. Pískové baterie vrátí zhruba 30 % vložené elektřiny, zatímco lithiové dosahují 80 %. Jenže tady nejde o konkurenci – jde o doplnění. Lithiové baterie jsou drahé, jejich dodávky nejisté. Písek a cihly jsou levné, dostupné a nevyžadují vzácné suroviny. A když je elektřina v přebytku zadarmo nebo dokonce se zápornou cenou, i 30% účinnost dává ekonomický smysl.

„Mají potenciál doplnit baterie v měřítku sítě poskytováním dlouhodobého tepelného úložiště,“ říká Cillian O’Donoghue z evropského energetického think thanku Eurelectric. Tepelné baterie mohou vytvářet nové zdroje a ulevit přetíženému systému.

Česko se připojuje

V Lotyšsku nabízí firma Batsand menší systémy pro domácnosti. V Ostravě-Mošnově plánuje společnost Watt plus pilotní projekt pískového úložiště. Energetická transformace směřující k útlumu uhelných elektráren potřebuje právě takové inovace – sezónní ukládání tepla, stabilitu dodávek, energetickou nezávislost.

Evropa investovala do solární a větrné energie obrovské částky. Teď potřebuje způsob, jak s touto energií efektivně nakládat i tehdy, když ji je příliš. 

Zdroj info: Euractiv.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.